v říjnu získaly antisystémové strany ANO, SPD a KSČM společně 48 procent hlasů, což stačilo k suverénní většině poslanců. Minulý víkend měl jejich prezidentský kandidát Zeman o deset procent méně. Kam se tyto hlasy ztratily? Tak zní klíčová otázka před druhým kolem prezidentské volby, doprovázená ještě podotázkou, proč se na stranu současného prezidenta nepřidali někteří voliči sociální demokracie, jejíž levicové křídlo netají zemanovské sympatie. Odpověď rozhodne druhé kolo prezidentské volby.
Současný prezident Miloš Zeman vyhrál první hlasování o prezidentovi na rok 2018–2023 se ziskem 38,6 procenta, jeho soupeři, bývalému předsedovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi, stačilo na druhé místo 26,6 procenta. Čtyři další kandidáti v pořadí přesvědčili dohromady 32,5 procenta voličů a všichni příznivcům doporučili, ať ve druhém kole podpoří Drahoše. Může se opakovat historie posledních prezidentských voleb na Slovensku a v Rakousku, kde vyhrát první kolo k prezidentskému mandátu nestačilo.
„Zemanův úspěch stojí na účelovém výkladu, které regiony ho podporují. Na své straně má venkov, kde lidé tvrdě pracují, a přesto se mají špatně.“
Tato vyhlídka se nemusí vyplnit, pokud Zemanovi sympatizanti první kolo vypustili, protože stejně předpokládali suverénní vítězství, jak je přesvědčovaly výzkumy veřejného mínění. Méně příjemný výklad z pohledu současného prezidenta zní, že Češi vyvažují. Volby do sněmovny nechali vyhrát hnutí Andreje Babiše a spolu s ním další populisty vymezující se proti klasickým parlamentním stranám. Zeman se v rámci kampaně jednoznačně postavil na stranu vítězů a Češi ho za to s ohledem na zachování rovnováhy vytrestali. V radikálnější podobě tato odpověď říká, že souručenství Zeman–Babiš odhalilo během nástupu nové vlády svůj antiparlamentní náboj, tím však překročilo vlastní zenit a teď už jeho popularita může jen klesat.
Nejde vyloučit ani to, že Babišovy voliče nepřesvědčilo, jak vlažně a jakoby z povinnosti premiér Zemana před volbami podpořil. Deset procent voličů chybějících najednou v zemanovsko-babišovském táboře mohou být příznivci hnutí ANO ze sněmovních voleb, kterým se zdálo vhodnější volit jinak, prostě podle vlastního uvážení. Odtud vyplývá závěr, že Zeman sehrál roli užitečného idiota při instalaci Babiše za premiéra, nic za to však nedostal. Přesto má slovenský miliardář čas, aby před druhým kolem podpořil Zemana razantněji.
iluze o obklíčení Prahy
O tom, že se voliči Miloše Zemana a „babišovské trojdohody“ ANO–SPD–KSČM překrývají, svědčí výsledky průzkumu agentury Median. Podle nich jsou ti i oni méně vzdělaní a starší než zbytek populace. Protože důkladnější šetření nechtějí státní instituce ani média zaplatit, nabízejí přesnější pohled jen detailní výsledky voleb. Podle očekávání vychází, že výrazně nad 50 procent získalo ANO se svými dvěma spojenci tam, kde Zeman významněji překročil hranici 40 procent. Samozřejmě jde o kraje na severu republiky s největšími sociálními problémy, tedy Karlovarsko, Ústecko, Olomoucko a Moravskoslezsko. Proti prezidentským volbám před pěti lety se tím mapa Zemanovy podpory změnila, protože tehdy vyhrál první kolo zásluhou pěti moravských krajů a ve všech českých bral méně.
Během pěti let se propast, kterou Zeman vyhloubil napříč společností, prohloubila podle jediného kritéria, kdo je bohatý a kdo chudý. Polarizaci využil v cílené kampani před říjnovými volbami Babiš i jeho dva spojenci.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.