pokud proti něčemu, tak proti tandemu pro druhé kolo Drahoš–Zeman. Když jsem se pro kandidaturu rozhodoval, tak bylo evidentní, že Andreji Babišovi vyhovují oba. Postupem času se ukázalo, že mu daleko více vyhovuje Jiří Drahoš,“ říká Topolánek. Jiřího Drahoše oficiálně podpořil proto, že to na začátku kampaně slíbil a drží slovo.
proč jste v prvním kole prohrál?
Podstatnou roli sehrálo, že jsem do kampaně vstoupil příliš pozdě. Ale nejenom. Podcenil jsem permanentní negativní kampaň, a to i v době, kdy jsem byl mimo politiku. Mediální obraz, který převážil i pozitivní pohled voličů na mou osobu a na mou schopnost vykonávat prezidentskou funkci, osm let bez kontaktu s občany, nepřijatelnost pro mladé lidi, kteří mě znali jen prostřednictvím tohoto mediálního obrazu, cílená negativní kampaň a mohl bych pokračovat. Nechal jsem si vnutit styl kampaně. Neodhadl jsem stálost voličského elektorátu obou finalistů. Cílil jsem chybně kampaň na dvě odlišné sociální skupiny, které mi to vzájemně neodpustily. Jsou to ale všechno spíše intuitivní odhady bez tvrdých dat. V kampani jsem nic nepokazil a vzbudil jsem velkou naději lidí, kteří o vývoj v České republice mají podobné obavy a sdíleli mé priority. Nejsem zklamaný. Beru to s pokorou a mrzí mne pouze zklamání mých voličů a podporovatelů.
nebyl pozdější vstup do kampaně spíše výhoda?
Nebyl. Tím, že jsem do toho vlaku naskočil na poslední chvíli, tak jsem nestačil voliče objet, přesvědčit je a eliminovat své handicapy.
kampaň se čím dál víc přesouvá z klasických médií na výjezdy za lidmi a sociální sítě.
Myslím, že Facebook jsem měl díky hodnověrným videím Radana Šprongla skvělý a hojně sledovaný. Kampaň se ale změnila. Dnes už nenaplníte náměstí. Musíte jít cíleně za vybranými skupinami lidí. Na to jsem téměř neměl čas. Celý první měsíc jsme museli s narychlo poskládaným, nicméně výtečným týmem improvizovat. Neměli jsme peníze, podporovatele, sítě, vizuály, data. Neměli jsme nic připraveného v regionech. Musel jsem tak akceptovat všechna pozvání do hromadných debat. Mimo jiné i proto si mi už nepovedlo najet na vlastní styl kampaně. Nechal jsem se totálně uondat těmi nesmyslnými debatami v překorektních médiích, která přistoupila na Zemanovu hru „O kobře a osmi králíčcích“ s leitmotivem: „Já v debatách nebudu, ale králíčci ať si mezi sebou vyberou toho nejchutnějšího.“ Zeman to hrál takticky velmi dobře a je jen otázka, jakou roli v tom sehrál jeho zdravotní stav.
„Svět se ale nezboří, život jde dál.“
proč jste do toho nešel po svém?
Neměl jsem možnost. Kdybych se choval jako Miloš Zeman, tak bych jen potvrdil všechny ty spekulace, že jsem s ním vlastně dohodnutý. Že jsem jeho béčko, jak o mně psali. Nemohl jsem ty debaty odmítat. Tím pádem už jsem neměl čas jezdit po regionech. Nestihl jsem objet republiku. Kontaktní kampaň byla vždycky mojí silnou zbraní. Nikdy jsem se nestyděl mluvit s lidmi. I s organizací v regionech to bylo těžké. Technická univerzita – VŠB v Ostravě, kde jsem byl asi patnáct let ve správní radě, mi například neumožnila přednášku, protože debatu prý odmítl pan Drahoš. Do toho Vánoce, Silvestr a čas utíkal. Nám po celou dobu kampaně z průzkumů vycházela docela nízká podpora, ale s vysokým potenciálem ji zvýšit. Ubývalo lidí, pro které jsem byl neakceptovatelný. Pořád jsme čekali na ten mentální zlom, na moment, kdy se to protne, začne padat Drahoš a my půjdeme nahoru. Na to, co se stalo v roce 2013 favoritovi Janu Fischerovi.
proč ten zlom tentokrát nepřišel?
Teprve přijde (smích). Svět se ale nezboří, život jde dál. Nestihl jsem předvést ten nový model Topolánek 2.0, s kvalitní karoserií, výkonným motorem, spolehlivý, silný a do jakéhokoli terénu a nepohody. Nepřesvědčil jsem, že mám díky politické zkušenosti, vnitřní integritě a ideové nepředpojatosti dobré předpoklady být vhodným prezidentem. Nezvládl jsem také vysvětlit, proč nejsem ani Zeman, ani Antizeman, ale spíše Antibabiš. Polovina lidí mě díky řízené kampani viděla ve skupině se Zemanem a ta druhá mě hodila do pytle Antizemanů, který byl hodně přeplněný. Jako jednoho z těch králíčků, na kterého kobra na Hradě čeká, až jí bude případně předhozen.
Chtěl bych ale poděkovat všem svým voličům. Na Twitteru jsem žertoval, že je dobrý pocit znát osobně skoro všechny své voliče. Těch 220 tisíc hlasů vůbec není málo. Jsou to lidé, kteří mě znají a věří mi. Jejich kamarádi a kamarádi jejich kamarádů. Pak lidé, kteří oceňovali politiku, kterou jsem jako premiér dělal. A určitě i ti, kteří mi uvěřili, že opravdu chci bránit svobodu, demokracii, ale také živnostníky, sedláky, lidi práce. Myslím ale, že třeba u tématu migrace, které jsem prezentoval relativně velmi silně, byl daleko hodnověrnější Miloš Zeman. Beru to bez jakýchkoliv emocí.