pro většinu ostatních platí mrazivá připomínka rakouského dramatika Thomase Bernharda ze hry „Minetti (Portrét umělce jako starého muže)“, v níž kdysi slavný herec čeká o silvestrovské noci v hotelové recepci na přislíbenou skvělou novou roli, která má znovu odstartovat jeho hvězdnou kariéru. Marně. 

Známý slovenský herec Milan Kňažko se v seniorním věku šestasedmdesáti let rozhodl zažalovat jednoho z nejdůležitějších (a nejpřemýšlivějších) představitelů hnutí Verejnosti proti násiliu z listopadu 89, stejně starého sociologa Fedora Gála, za šest tvrzení otištěných v jeho knize Ešte raz a naposledy. Koniec príbehu (Bratislava, 2017). 

Na třiadvaceti stranách mnohomluvné žaloby ze sedmého května 2021 se domáhá „zabezpečení ochrany značně ohrožených a poškozených osobnostních práv“ a stažení knihy z prodeje. Požaduje výslovné odvolání všech zmíněných výroků a otištění omluvy s využitím fontu písma Times New Roman ve velikosti 14. Mohlo by to být komické, nejspíš je to ale nedůstojné. 

nakažlivý hlad po moci

Kňažko byl jediným československým hercem, který kdy komunistickému ministerstvu kultury veřejně vrátil titul zasloužilý umělec (1989). Nikdo z jeho kolegů takovou odvahu neměl. Pomáhal rozjet politickou změnu a v prvních dnech obětavě moderoval bratislavské demonstrace za odchod komunistického režimu.