guvernér Shapiro je populární, má nadstranický přesah a je výborným řečníkem. Jeho dikce připomíná Obamovu, až musí neustále odpovídat, jestli ho vědomě nenapodobuje. Prý ne. Na Národním sjezdu Demokratické strany v Chicagu jsem ho viděl na besedě organizované časopisem Politico v malém sále vedle restaurace Grill sponzorované CNN a právě Politicem. Shapiro má auru superhvězdy, vypadá jako skvěle placený právník z washingtonské K Street — decentní brýle, decentní šedomodré sako, decentní šedomodrá kravata. Vždy energický a dobře naladěný. Sypal ze sebe věty jednu za druhou a ty věty bylo možné hned přepsat a bez jediné změny publikovat. Zdálo se, že ho nic nevyvede z míry.

překážka – Shapirovy ambice?

Shapiro je židovského původu, hlasitý příznivce Izraele, takže se nabízí otázka, jestli tím hlavním důvodem, proč si ho Kamala nevybrala, se nestala její obava z levého křídla Demokratické strany, jež je plné propalestinských aktivistů. Shapiro musel čelit i této otázce a s jemně uraženým podtónem ji popíral. Také další lidé z okruhu Harrisina volebního štábu onu spekulaci důrazně popírali, takže ještě víc vzbuzovali podezření, že na ní něco bude. Ze svízelné situace jim pomohli až trumpovci s osvědčeně „jemnou“ reakcí. Tím, že Harris dala Shapirovi košem, prý potvrdila svůj antisemitismus. Připomeňme, že její manžel Doug Emhoff je židovského původu a Harris s ním občas zajde do synagogy. Její antisemitismus je tedy velmi rafinovaný… Z okruhu kampaně k nám do tiskové galerie prosákla informace, že při rozhovoru Harris se Shapirem si guvernér snažil pro případné viceprezidentské angažmá vykolíkovat terén, vyptával se, jak přesně by jeho fungování v Bílém domě vypadalo, takže potvrdil podezření, že by ten post bral jako první stupínek ke své vlastní prezidentské kandidatuře. Ambice prý na něm byla znát o něco víc, než se sluší. Walz prý prostě přišel do místnosti a zeptal se jí: „Kde potřebuješ pomoct? Udělám všechno, co bude třeba.“ 

Pár Harris-Shapiro by byl snem všech marketingových manažerů. Oba mají elitní vzdělání a elitní politickou zkušenost, oba působí jako superhvězdy, obrázek bez poskvrny. Walz je jiný živočišný druh. Pochází z vesnice v Nebrasce, odkud, jak poznamenal na sjezdu, nikdo nešel na Yale. Čtyřiadvacet let působil v ozbrojených složkách jako člen Národní gardy, byl učitelem občanské nauky a zeměpisu na veřejné (čili nikoliv soukromé) střední škole, a tam také trénoval fotbalový tým. Mezi studenty byl oblíbený a podle mnoha studentských svědectví řadě z nich změnil život. Když se mu jeden student svěřil s homosexuální orientací, založil Walz na škole Alianci homo-hetero, což u fotbalového kouče, u něhož bychom spíš očekávali, že u postranní čáry řve na koncového hráče „Nebuď sissy!“, bylo vskutku překvapivé. Jako kdyby hrál Clint Eastwood romantického básníka. Walz tvrdí, že právě studenti ho přesvědčili, aby šel do politiky. Kandidoval tedy do Sněmovny reprezentantů USA v prvním minnesotském volebním obvodě na jih od Minneapolisu, solidně republikánském území, v němž demokrat vyhrál naposledy na konci 19. století. 

V té době, muselo to být v roce 2006, ho na jedné společenské akci potkal bývalý komik a senátor Al Franken, slavný člen první generace komediální show Saturday Night Live. Walz byl finančně na dně a snažil se svoji donkichotskou kampaň udržet nad vodou. Z Walzova vystoupení byl však Franken tak nadšen, že mu sám přispěl. Zavolal také do ústředí Demokratické strany ve Washingtonu a žádal, aby Walze financovali. Vedení strany ho několikrát odmítlo s poukazem, že v tom obvodě nemá demokrat žádnou šanci. Franken se nedal odbýt.

„On je vážně skvělý. Přijeďte se na něj podívat!“

Strana tedy Walzovi poslala padesát tisíc a později, když zjistila, jak si vede, i další prostředky. Walz porazil kongresmana Gila Gutknechta a ve sněmovně strávil dvanáct let.

po stopách Walze a jeho politické kariéry

Když jsem byl v Minneapolisu naposledy, byl Walz ještě v Kongresu a já o něm moc nevěděl. Teď jsem tam přiletěl, abych se vydal po stopách jeho politické kariéry. Bylo slunečné srpnové ráno, z jižní části metropole u soustavy městských jezer jsem přijel na Lake Street, ulici křižující město o délce více než 5,5 kilometru, a vydal se po ní do St. Paul, druhé části souměstí dvojčat (Twin Cities čili Minneapolis/St. Paul). Lake Street prochází několika čtvrtěmi a je lemována většinou nízkými domy s obchody, kancelářemi a občasnými restauracemi. 

JACEK BOCZARSKI/ANADOLU/GETTY IMAGES22. august 2024 Chicago, USA: Tim Walz s manželkou Gwen na Národnom zjazde Demokratickej strany.

V oblasti Midtownu se po mé levé ruce tyčí vysoká budova bývalého obchodního domu Sears postavená ve stylu art deco. Obchoďák tam však v roce 1994 zavřeli a jedenáct let byla budova opuštěná. Pak si v ní zřídila kanceláře jedna pojišťovna, usídlil se tu hotel Sheraton, několik obchodů a restaurací a zbudovali tam i luxusní lofty. Při nepokojích po vraždě George Floyda lehlo popelem několik budov v okolí Midtownu. Výtržníci zapálili policejní stanici v nedalekém 3. policejním okrsku. Dnes je stále opuštěná, okenní otvory má přibité prkny a pozemek obepíná ostnatý drát. Z auta sleduji travnaté plochy, na nichž stály spálené domy. Suť je pryč a místa jsou připravena pro nový rozvoj. Při nepokojích tu obyvatelé loftů hlídkovali s baseballovými pálkami. Hotel Sheraton pak hostil na pokyn města bezdomovce v době covidu. Po několika „bezpečnostních incidentech“ se hotel rozhodl činnost v budově ukončit.