Věra Tydlitátová: Na Halíkovu omluvu bych uvedla, že jako duchovní a intelektuál není odborníkem na vojenské akce

pre mnohých poslucháčov a priaznivcov kňaza a významného českého intelektuála Tomáše Halíka bol veľkým prekvapením jeho videopríhovor spred niekoľkých dní, v ktorom hneď na úvod hovorí o hlbokom priatelstve s Izraelom, dlhodobému boju proti antisemitizmu, pričom jasne odsúdil útoky Hamasu na Izrael. Po týchto slovách de facto nepriamo obvinil Izrael z genocídy palestínčanov neprimeranou vojenskou obranou, čo zdôvodnil hlavne nepomerom tisícpäťsto padlých izraelčanov v prvé dni útoku Hamasu oproti najmenej tridsiatim tisícom palestínčanov, ktorí zahynuli pri odvetných operáciách Izraela. Ako vnímate príhovor Tomáše Halíka? V čom s ním súhlasíte a v ktorých názoroch sa rozchádzate? 

Pana profesora Halíka si stále vážím, byl mým učitelem na religionistice, vždy jsem oceňovala jeho rozhled, ekumenické smýšlení i humor. Věřím, že své výroky, kterými nyní tak udivuje, myslí upřímně, že to u něj není účelová póza. Určitě se nepřipojím k takové kritice, která je sprostá, nebo užívá vylhané pomluvy, jako například, že byl profesor Halík agentem StB a podobně.

Přesto jsem pobouřena jeho přejímáním palestinské, dokonce až hamásnické, propagandy. Já osobně nevěřím žádnému údaji o počtech mrtvých, pokud je máme pouze z pramenů Hamásu, ale i kdyby se ta čísla blížila skutečnosti, všechna vina padá jednoznačně na ty, kdo si z civilistů dělají lidské štíty.

To, že Tomáš Halík miluje Izrael a miluje také Židy, je docela možné, takových lidí znám hodně. Problémem to ovšem začne být, když jde o reálný současný stát s velkými problémy a klidně i kontroverzním premiérem, nikoliv o barvitý Izrael křesťanských zájezdů a prestižních konferencí. Pro mnohé intelektuály je láska k Židům láskou k obětem šoa, ale živí, bránící se Židé nejsou tak milováníhodní.

Na Halíkovu omluvu bych uvedla, že jako duchovní a intelektuál není odborníkem na vojenské akce, že tentokrát dal přednost emocím před analýzou problému a že patrně prezentuje názory, které mu zprostředkovávají lidé nekriticky stranící Palestině oproti Izraeli. Víc nechci polemiku s ním hrotit, snad dojde i na slušný dialog.

tomáš Halík vo svojom príhovore konštatuje, že izraelská politika sa nesmie v tomto konflikte riadiť starozákonným výrokom knihy Exodus "oko za oko a zub za zub". Tento výrok znie ako skrytý predsudok voči židovskému národu, ktorý sa riadi nejakými archaickými pravidlami ľudí neschopných milosrdenstva a lásky k blížnemu. Je postup Izraela voči Hamasu a celkovo Palestíne neprimeraný v tvrdosti odvetného zásahu? Mal by Izrael postupovať inak?

Profesor Halík dichotomii „oko za oko a evangelium“ vložil dokonce do titulku ve svém článku uveřejněném na portále Christnet.cz. Dovoluji si zde ocitovat ze své široce diskutované odpovědi:

„Nadpis (Halíkova) příspěvku „Politika „zub za zub“ odporuje evangeliu i zdravému rozumu“ sugeruje zavádějící úvahy. Židé samozřejmě již pár tisíc let nežijí podle zásad knih Exodus, Leviticus, nebo Deuteronomium, etika judaismu stejně jako etika křesťanství stojí na radikální interpretaci biblických zákonů, opírá se o ústní Tóru. Žádný Žid nechce nikomu vydloubnout oko. Ostatně nedělo se to ani ve starověku, ten často citovaný princip „oko za oko, zub za zub“ říká pouze to, že každý bez ohledu na společenské postavení má za své zranění nárok na adekvátní náhradu. Tažení za osvobození rukojmích a pokus vybít sadistické stvůry, které se schovávají mezi civilisty, není žádnou mstou. Sousloví „oko za oko a zub za zub“ sugeruje jakousi starozákonní krutou spravedlnost, tedy cosi, co křesťané tak rádi a často podsouvají Židům. Již takto formulovaný titulek (možná jde o redakční úpravu, nikoliv Halíkovu, to netuším), podprahově působí antisemitsky. To, že tento starozákonní výrok „odporuje evangeliu“, jen napovídá těm, kdo by dualismus synagoga x církev hned nechápali.“

koľko obetí je doposiaľ známych na strane Palestíny a koľko na strane Izraela? Dá sa počet palestínskych obetí hodnoverne overiť? Ak áno, z akých zdrojov? 

Obávám se, že na obou stranách je obětí mnohem více, než je dnes možné určit. Myslím, že Hamás záměrně nadsazuje počty palestinských civilních obětí, ale na palestinské straně je určitě velmi mnoho zabitých teroristů Hamásu. Stejně tak se nejspíš ukáže, že i zabitých Izraelců je více, než se nyní uvádí. Například unesená rukojmí držená v nelidských podmínkách den po dni umírají. Bezpochyby již umřely děti, staří a nemocní lidé, těhotné ženy, zranění zajatci. Oficiálně se o tom nemluví, Izrael stále žádá jejich propuštění, ale nevím, zda bude ještě koho propouštět. Vzpomeňme na maličkého Kfira Bibase, umučeného ve věku ani ne jednoho roku, v jehož návrat se stále doufalo, přestože již z Gazy pronikaly zprávy o jeho zabití.

Co se týká mých odhadů, netroufám si předkládat žádná čísla, protože jednak nejsem odbornice na podobné tragédie, jednak nemám důvěru v čísla, která jsou uváděna.