pán Kosatík, práve ste boli na Slovensku, na medzinárodnom festivale Víkend atraktívneho divadla vo Zvolene, ktorého súčasťou sú nielen divadelné predstavenia, ale aj diskusie o stave spoločnosti. Ako tam bolo?
Dobře. Lidé se podle mě dobře bavili a já taky.
dostávali ste podntné otázky? A čo publikum, ako reagovalo? Čo ste cítili z ľudí, ktorí prišli na festival?
Asi hlavně pozitivitu, v dnešní době cennou věc. Po skončení programu se dál debatovalo dlouho do noci, a když se to blížilo k závěru, uvědomil jsem si, že situaci na Slovensku rozebíráme jen jako jedno z mnoha různých témat. Ne jako fatální katastrofu, jak se to někdy jeví v českých médiích.
my, čo tu stále žijeme, cítime často frustráciu, zachytili ste ju aj vy?
Určitě chvílemi taky, ale spíš jsem potkával lidi, kteří se s ní nespokojují a hledají způsoby, jak se k situaci aktivně postavit.
ako autor knihy Slovenské století vníma tri a pol slovenského desaťročia od Novembra 1989? Mnohí na Slovensku majú dojem, že oscilujeme medzi túžbou po slobode a vábením totality. Súhlasíte, či je to zložitejšie?
Jste mladý národ, dokonce možná ještě o chvilku mladší než třeba Češi. Nemáte odžité některé věci, které si starší a v něčem snad šťastnější národy vyzkoušely už před staletími. Neměli jste v minulosti tolik osobností, které by varovaly třeba před falšováním a přikrášlováním vlastních dějin. Nebo které by upozorňovaly na to, že sen o vlídném panslovanském Rusku je jen snem. Některé klíčové věci nemáte vyřešené.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.