v rozhovore sa dočítate:

• čo si myslí o pápežovi Františkovi,
• prečo dokáže iritovať svojich oponentov,
• či podľa neho pápež podporuje registrované partnerstvá LGBTI,
• ako sa pozerá na pandémiu a čím môže pomôcť cirkev,
• aké myšlienky ho sprevádzajú počas Adventu.

pápež František ide vo verejnej podpore marginalizovaných komunít, akými sú napr. ľudia so zdravotným postihnutím, príslušníci etnických menšín, utečenci či LGBTI ďalej ako jeho predchodcovia a zdá sa, že to myslí „naozaj vážne“. Nielen jeho militantní kritici sa pýtajú, akú cirkev to vlastne chce František vybudovať?

Vize papeže Františka přesně odpovídá  paradoxní logice evangelia: církev je otevřená všem, avšak přednostní místo v ní mají chudí, pronásledovaní a marginalizovaní, „první budou posledními a poslední prv­ními“, „co je v očích světa velké, je malé u Boha, co je nepatrné v očích světa, je velké u Boha“. Jasný je i Ježíšův zákon pro představitele církve: „Kdo chceš být prvním, buď jako poslední a otrok všech.“ 

Z toho společenství se sami vylučují ti, kdo sami sebe pokládají za spravedlivé, pohrdají druhými, kdo milují přední místa, vznešené tituly, obřadní obleky s mnoha střapci  a modlí se na veřejnosti tak, aby je lidé viděli. Hierarchům církve papež doporučuje, aby si občas přečetli evangelium a vzali Ježíšova slova vážně. A sám to myslí velmi vážně a jde příkladem. Jsem pevně přesvědčen, že i Ježíš by dnes myl nohy prostitutkám ve vězení a z „apoštolského paláce“ se přestěhoval do malého bytu, zastával se utečenců a důtkami bil ty, kteří z Božího domu udělali tržnici.

záujem médií vyvolalo napríklad pápežovo vyhlásenie na synode kardinálov v Amazónii, kde sa vyjadril v prospech odstránenia prekážok pri svätení žien za diakonky. Dajú sa pápežove slová vysvetliť ako úsilie vtiahnuť ženy do klerického stavu? Je to reálne v dohľadnom čase?

Papež nechce „vtáhnout ženy do klerického stavu“, nýbrž dobře ví, že je těžký hřích promarnit charismata, která Bůh dal ženám k službě v církvi (Osobně mám velkou pozitivní zkušenost s vynikajícími teoložkami, kazatelkami a farářkami v anglikánské církvi i v evangelických církvích.). Kdybychom se drželi logiky, že „Ježíš přece vybral za apoštoly jen muže“, museli bychom dodat, že Ježíš také vybral za apoštoly pouze obřezané Židy – jakým právem my tedy světíme lidi jiných národů? 

BORIS NÉMETH

Zacházení s ženami jako s druhořadými bytostmi v církvi musí jednou skončit a je k tomu nejvyšší čas. V 19. století ztratila církev vlastní vinou dělníky, pak velkou část vzdělaných vrstev, po r. 1968 velkou část mládeže a nyní ztrácí svou tradiční oporu, ženy.

naposledy sa pod paľbu kritiky hlava katolíckej cirkvi dostala po publikovaní vyjadrenia z filmu Francesco v ktorom povedal. „Homosexuáli sú Božie deti a majú právo na rodinu“ a inde „Čo musíme vytvoriť, je zákon o registrovaných partnerstvách. To je cesta, ako ich právne ochrániť. A za tým si stojím.“  Tieto slová sa zdajú jasné, no ich oponenti tvrdia, že boli vytrhnuté z kontextu. Podporuje podľa vás pápež František registrované partnerstvá LGBTI? Ak áno, je to v súlade s učením katolíckej cirkvi?

Papežská rada pro média ten film autorizovala a odměnila; papež se ostatně vyslovoval pro občanské svazky (tedy registrované partnerství) LGBT už jako arcibiskup v Argentině a nyní to potvrdil znovu, ovšem se současným zdůrazněním toho, že odmítá takové svazky nazývat „manželstvím“. 

Učení církve se neustále vyvíjí – nedávno byl např. v katechismu změněn paragraf o dovolenosti trestu smrti – a podobných změn během staletí bych vám mohl vyjmenovat tisíce. Stačí si přečíst nešťastný Syllabus moderních bludů kanonizovaného Pia IX. (proklínající myšlenky svobody náboženství, svobody tisku a mnoha dalších svobod, jichž je nyní církev – zejména od pontifikátu sv. Jana Pavla II. – rozhodným obráncem) a srovnat ho s učením posledního koncilu a všech papežů od sv. Jana XXIII. podnes.