obou odbojářům, od jejichž narození uplynulo letos 100, respektive 110 let, udělila podjavorinská obec Lubina čestné občanství.
Při té příležitosti vydali přítomní prohlášení k současné ruské agresi proti Ukrajině:
Před 85 lety 23. srpna 1939 uzavřely nacistické Německo a bolševický Sovětský svaz pakt o neútočení, ve kterém si tyto dva zločinné režimy mezi sebe rozdělily Evropu, společně napadly Polsko a rozpoutaly 2. sv. válku. I když se později nacisté s komunisty – v konkurenčním boji o nadvládu v Evropě – pustili sami do sebe, na podstatě se nic nezměnilo. Spojenecká Atlantická charta o obnově svrchovanosti a samostatnosti osvobozených národů, která se stala popudem k založení OSN, byla po roce 1945 naplněna jen v západní polovině Evropy. V její východní části obsazené SSSR byli protinacističtí odbojáři popravováni, národní elity likvidovány, země byly násilně sovětizovány. Kdo se postavil na odpor, byl popraven, umučen či zavřen, miliony lidí byly vyštvány ze svých domovů do exilu. Válka, její následky, zde skončila až s rozpadem sovětského impéria v roce 1989.
Na Ukrajině však trvá dál. Stejně jako Hitler obsadil v roce 1938 německy mluvící Rakousko jako součást velkoněmeckého impéria a od Československa odtrhl německy mluvící Sudety, snaží se současný kremelský vládce Putin odtrhnout od Ukrajiny její východní, rusky mluvící část a v roce 2022 se pokusil o nacistický anšlus, když napadal celou Ukrajinu jako součást impéria ruského, která nemá právo na samostatnou existenci: napadl Ukrajinu v rozporu s Chartou OSN, na které je založen mezinárodní řád po 2. sv. válce, a v duchu sovětsko-nacistického paktu rozděl a panuj, který stál na jejím počátku.
Jako potomci účastníků protinacistického odboje a lidí nacisty pronásledovaných, občané Česka a Slovenska – zemí, které v minulém století zažily nacistickou i sovětskou okupaci, pokládáme za důležité znovu a nahlas zdůraznit to, co je pro nás evidentní a co pokládáme za nepřípustné jakkoli zpochybňovat: Rozhodně odmítáme nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou ruskou agresi proti sousední Ukrajině. Ukrajinci jsou svrchovaný národ, která má právo na svou vlastní svobodnou existenci.
Otto Šimko poslal zúčastneným tento odkaz:
„Pozdravujem mojich českých priateľov a povedať, že máme niečo spoločné. Pri 80. výročí povstania by som chcel zdôrazniť, že jedným z našich cieľov na území, ktoré sme ako povstalci ovládli, bolo obnovenie Československej republiky v takej forme, ako sme ju zažili v detstve a mladosti. Bola to Masarykova liberálna demokracia prvej Československej republiky. Druhým cieľom povstania bolo poraziť a vyhnať agresora. Teda nie vyjednávať s ním. Slovom, bola tu jedna jediná možnosť, vojensky ich vyhnať. A to isté robí dnes Ukrajina. Takže ďalší odkaz povstania bol jednoznačný - s agresorom sa nevyjednáva. To sú hlavné dva odkazy povstania dnes, ktoré, bohužiaľ, ohýba súčasná slovenská vláda.“
- Otto Šimko – povstalecký bojovník, přeživší holokaustu, pronásledovaný komunistickým režimem
- Věra Roubalová, psychoterapeutka, signatářka Charty 77 – kromě rodičů, kterým se podařilo uprchnout do Anglie, byla celá širší rodina vyvražděna nacisty
- František Kostlán, publicista – potomek zavražděných a vězněných nacisty v koncentrácích
- Peter Zajac, literárny vedec, spoluzakladateľ VPN – syn účastníků SNP, vnuk zavražděného v Ausshchwitzu
- Petr Placák, spisovatel a historik – syn šéflékaře a poté náčelníka partyzánské brigády operující během SNP v prostoru Bílých Karpat
- Doc. Břetislav Rychlík, režisér a vysokoškolský učitel – vnuk členů Obrany národa Františka Pavlíka a Františka Rychlíka, synovec Jiřího Lazara, vojáka Svobodovy armády
- Jana Hradilková, svobodná povolání (hybatelka, učitelka, studentka, hudebnice atd.) – vnučka Karla Cvrka, který se svým bratrem vedli odboj v okrese Strakonice-Písek, prastrýc Josef Cvrk byl v 1944 popraven za odboj nacisty
- Viera Malacká, ekonomka – vnučka člena odboje Pavla Zemanoviča z Kopcového pod Javorinou, kde často pobýval štáb Uhrovy partyzánské skupiny
- Naďa Evansonová, členka Konfederace politických vězňů – otce, který pomáhal protinacistickému odboji, odvlekla na koni války NKVD a zahynul v sovětském gulagu
- John Bok, spoluzakladatel spolku Šalamoun, signatář Charty 77 – syn účastníka protinacistického odboje, příslušníka 311. čs. bombardovací perutě RAF
- Helena Klímová, signatářka Charty 77 – rodiče byli za války vězněni v nacistických koncentračních táborech a z matčiny strany přišla o většinu příbuzných
- Ivan Klíma, spisovatel – za války vězněný v Terezíně
- Alexander Balogh, publicista
- Anna Horváthová, výtvarníčka
- Jan Urban, publicista, signatář Charty 77 – syn Zdeňka Urbana, po celou válku účastníka protifašistického odboje na Úpicku
- Pavel Veselý, publicista, fotograf
- Lydie Veselá, sociální pracovnice – neteř Františka Sadílka, učitele a zakladatele skautingu v Kamenici nad Lipou, umučeného nacisty v koncentračním táboře Mauthausen
- Eugen Korda, novinár, týždenník .týždeň
- Katarína Hubová, historik umenia,
- Marián Huba, akademický sochar
- Soňa Gyarfašová, novinářka
- prof. PhDr. Anton Heretik, PhD., psychológ
- Andrej Bán, reportér a fotograf
- Vladimír Kohút, statik
- Soňa Kohútová, sociológ
- Josef Holcman, spisovatel a právník
- Eva Mosnáková – přeživší holokaustu (manžel Vladimír skončil jako odbojář v Mauthausenu)
- JUDr. Peter Dobrovodský, advokát
- Martin Bútora, sociológ
- Zora Bútorová, sociologička
- Egon Gál, učiteľ
- Miroslav Lehký, bývalý hovorca a signatár Charty 77
- Zuzana Bartošová, historička a kritička výtvarného umenia – dcera účastníka SNP, snacha partyzána, který bojoval proti fašistům v Itálii
- Ladislav Snopko, dramaturg a archeológ, porevolučný minister kultúry SR
- Kateřina Dejmalová, literární historička – otec byl v zahraniční armádě a matka strávila čtyři roky v koncentračním táboře
- Igor Zahradníček, manažer – vnuk nositele válečného kříže Jiřího Zahradníčka, který byl zavražděn v Mathausenu
- Prof. Martin Beck Matuštík, Ph.D., filosof, psychoterapeutický poradce, signatář Charty 77
- Katarina Zlochová, biológ
- Alexej Zlocha, sviečkár, Bratislava
- Oľga Kudláčová, dôchodkyňa, Bratislava
- Sabina Kratochvilová, malířka
- Jan Kratochvil, sochař – vnuk filosofa Josefa Kratochvila, který coby předseda brněnské pobočky Čs. ligy proti antisemitismu zemřel na následky brutálních výslechů gestapem
- Kristína Kratochvilová, redaktorka Deníku N kulturně hudební části
- Jan Kratochvil, bývalý ředitel Kunsthalle v Bratislavě, donucený k odchodu z funkce novou ministryní kultury
- JUDr. Gábor Zászlós, právník
- Vojtěch Sedláček, podnikatel, signatář Charty 77
- Jan Mlčoch, historik fotografie
- Prof. MUDr. Jan Roth, CSc., neurolog, vysokoškolský učitel – z otcovy strany byla většina rodiny vyvražděna nacisty
- Jaroslav Suk, lingvista, signatář Charty 77 a člen VONS
- Viktor Parkán, signatář CH77
- Michal Blažek, sochař
- Olga Sommerová, filmová dokumentaristka
- Petr Pazdera Payne, spisovatel, signatář Charty 77 – vnuk profesora MUDr. Bohuslava Boučka, legionáře, odbojáře vĕzněného v Kounicových kolejích, v Dachau a v Buchenwaldu
- Petr Pithart, polistopadový předseda české vlády, signatář Charty 77 – syn právníka Viléma Pitharta vězněného ba války a odbojovou činnost
- Igor Linhart, VŠ učitel v důchodu
- Martin Šimsa, učitel filosofie, signatář Charty 77 – vnuk Jaroslava Šimsy, člena odbojové skupiny Petiční výbor Věrni zůstaneme a Jaromíra Procházky, za 1. sv. v. příslušníka čs. legií v Rusku, za 2. sv. války utlučeného Gestapem při výslechu
- Kamil Miroslav Černý, důchodce, občanský aktivista, signatář Charty 77
- Beatrice Landovská, spisovatelka
- Ivana Šustrová, sociální pracovnice – vnučka žurnalisty Františka Bodláka, činného v odboji, který zemřel po výslechu v nacistickém vězení Plötzensee v Berlíně v září 1941
- Jiří Gruntorád, knihovník, signatář Charty 77
- Přemysl Fialka, fotograf
- Michal Matzenauer, básník a malíř, signatář Charty 77 – estonskou část rodiny zlikvidovali Rusové v roce 1940
- Jiří Tichý, spisovatel, signatář Charty 77 – z rodiny obětí holocaustu
- Adrián Ďurček, dôchodca
- Jana Červenková, spisovatelka
- PhDr. Monika MacDonagh Pajerová, vysokoškolská pedagožka, místopředsedkyně Rady USTR – vnučka v Německu totálně nasazeného Otakara Pajera
- Barbara Tranová, sociální pracovnice
- Jan Zeno Dus, evangelický farář, signatář Charty 77 – ctitel T. G. Masaryka a M. R. Štefánika, zakladatelů demokratického Československa
- Václav Malý, biskup