Kdo krade, ten vraždí

teror samozřejmě nemá národnostní původ, náboženskou příslušnost ani morální ospravedlnění, leč samotná konstatace těchto pravd má nulovou výpovědní hodnotu. Chceme-li teroristický čin pochopit, musíme ho vřadit do kontextu.

Příliš mnoho ruských občanů válčí v řadách islamistů na Blízkém východě, příliš velká je profízlovanost společnosti a zejména protivládních skupin v Rusku, příliš bohatá je historie vzájemných vztahů bezpečnostních složek a kavkazského odboje, aby nezaujatého pozorovatele nenapadla možnost, že nová vlna teroru z hlediska moci přichází jako na zavolanou.

Nebylo by to poprvé. Vladimir Putin vlastně přišel ke kormidlu ruského státu na vlně čečenského teroru. Mnozí historikové jsou zajedno v názoru, že nesmyslné a krvavé útoky z roku 1999 na činžovní domy v Moskvě, Bujnaksku, Volgodonsku, při nichž zahynuly stovky lidí, byly součástí zrůdného scénáře čekistů, jak dostat jejich kolegu k moci. Stačí prolistovat dílo dvou ruských historiků Pribylovského a Felštinského FSB vyhazuje Rusko do povětří, aby jednomu začalo svítat. Když náhodou pachatelé byli chyceni přímo při činu – při zakládání hexogenu do obytného domu, jak se to stalo v září téhož roku v Rjazani –, vyklubali se z nich tajní agenti, kteří údajně prováděli protiteroristické cvičení. Od té doby je slovní spojení „rjazaňský cukrový prášek“ navždy součástí moderní ruštiny.

doutnající nespokojenost

Putin nyní prožívá nesnadné období. Za rok touto dobou se budou konat prezidentské volby a on zatím ani neurčil vhodného protikandidáta. Nevhodných by bylo dost, ale ty raději drží ve vězení – tak jako Alexeje Navalného. K prezidentským volbám je radno jít s nějakou novou lákavou nabídkou. Putin však nemůže nabídnout voličům zhola nic – ani v ekonomice, ani v ideologii. Všechny předchozí projekty budoucnosti spojené s Putinovým jménem skončily žalostným fiaskem. Vize jakéhosi Eurasijského svazu, který měl být civilizační alternativou k Západu, zůstala na papíře. Nefunguje ani dvoučlenný svazek rusko-běloruský a jméno prezidenta tohoto fantomního útvaru, čistě teoreticky Putinova nadřízeného, nezná snad ani on sám.