v poslední době takových výroků zaznělo více a byly zmíněny v souvislosti s migrační krizí, respektive s problémy, jež vyvolala nebo které ji provázejí. Patří mezi ně výrok papeže Františka, který v líčení strastí uprchlíků v řeckých táborech použil označení „koncentrační tábory“. Patří mezi ně výrok rakouského prezidenta Van der Bellena, jenž prohlásil, že možná nastane situace, kdy vyzve Rakušanky, aby si ze solidárních důvodů vzaly na hlavy muslimské šátky – přičemž použil příměru s (fiktivním) činem dánského krále, který si měl za německé okupace coby projev solidarity s Židy připnout hvězdu. A můžeme tam zahrnout i rétorickou otázku poslance EP Guye Verhofstadta, jenž se maďarského premiéra ve vypjatém projevu zeptal, kdy se budou v Maďarsku pálit knihy.

Tyto výroky ovšem mohou být chápány i jako přiměřené, jako varování před něčím, co zatím nedosahuje takových rozměrů jako to, s čím jsou srovnávány, ale k podobným věcem mohou jednou směřovat. V Salonu Týdeníku Echo o tom debatovali ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát, historik a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět a filmová dokumentaristka a novinářka Apolena Rychlíková.

jak takové výroky přijímáte?

Padevět: Podle mého názoru to jsou výroky, které nemají za cíl nějak vystihnout skutečnost, ale upozornit na toho, kdo je říká. Je to typický politický marketing. Jejich smysl je upoutat pozornost, nic víc.

Rychlíková: Výrok Alexandra Van der Bellena je třeba upřesnit a dát do kontextu. On to řekl v průběhu debaty na jedné škole, kde se ho studenti zeptali, jak reagovat na stupňující se útoky proti muslimům. A on řekl, že si umí představit, že jednoho dne bude muset vyzvat rakouské ženy, aby si ze solidárních důvodů také ony vzaly na hlavu šátek. Neboť muslimský šátek je symbol ve veřejném prostoru, který slouží k perzekuci – podobně jako kdysi židovská hvězda. Čili odehrálo se to v nějakém kontextu a na nějaký kontext to také upozorňovalo. A už vůbec to nebylo tak, že by ty ženy k tomu vyzval.

Padevět: Ale mediální dopad byl takový, jako by to zaznělo kdekoli jinde. A s tím musí autor výroku počítat.

Pavlát: Já takové výroky považuji od začátku za naprosto nepřípadné. Zvláště to srovnání s židovskými hvězdami. Židovská hvězda, to nebylo žádné dobrovolné znamení, to bylo kruté nařízení totalitní moci, které mělo Židy označit, pak vyloučit ze společenství a nakonec provázet na cestě k fyzické likvidaci. Žádný Žid je nenosil dobrovolně – muslimky nosí šátek buď z donucení, pak ovšem od souvěrců, nebo dobrovolně. Ani v jednom případě to není srovnatelné s židovskou hvězdou za války. Je to nejen relativizace, ale i snižování a zatemňování toho, co se stalo a co je obsahem pojmu holokaust. Já pro toto nemám pochopení v žádném kontextu. Pro ty, kdo jsou neznalí a neorientují se, to má naznačit: podívejte, muslimové jsou v Evropě v podobném postavení, jako byli za války Židé. A to je absurdní.

Rychlíková: Já to chápu jako apel k vyjádření solidarity s muslimy, kteří jsou v současné Evropě, v současném světě vystaveni různým útokům a pronásledování. Já tady neřeším, co znamená šátek pro ženu v islámu. Pro mě je důležité, že šátek je dnes v Evropě symbolem, na který se soustředí útoky xenofobů. Mám kamarádku, ortodoxní židovku, která si právě ze solidarity s muslimy začala oblékat muslimský šátek.

Padevět: Ale nejspíš tak činí dobrovolně a je to její svobodné rozhodnutí. To je úplně něco jiného než mít nařízenou hvězdu.

Pavlát: S ohledem na historické poučení je třeba rozlišovat. Exterminační proces evropských Židů měl své stupně a svou dynamiku. Ale v každém případě směřoval k jejich fyzické likvidaci. Vztahovat to na současnou situaci muslimů v Evropě je zcela nepřípadné. Naprosto se tím relativizuje, co se stalo za války, a zároveň se úplně falšuje to, co se děje nyní.

Padevět: Všechny tři výroky jsou obsahově velmi problematické, ale nejsou nijak překvapivé a výjimečné. Politici využívají srovnávání s třetí říší velmi často a rádi, otázka je, čím je to dáno a proč to dělají. Jinak řečeno, čím je třetí říše vlastně tak přitažlivá?