V Česku ani v Německu by se Google nerozjel

pražský Avast a brněnské AVG se nedávno spojily do jedné a dál pokračují pod jménem Avast. Největší česká IT firma loni dosáhla tržeb 17,9 miliardy a čistého zisku 8,4 miliardy korun. V čele Avastu stojí už od roku 2009 Američan Vince Steckler. Původní profesí programátor se zkušenostmi ze Silicon Valley.

v jaké fázi je technologický sektor? Čas od času se rozjíždí debata, že už se nepřichází s ničím moc průlomovým a je to trochu hračičkovský manýrismus. Spíš zábava než něco, co by podstatně měnilo společnost.

Období jisté stagnace, která často tímto dojmem působí, se střídají s obdobím boomu. V technologiích jsou cykly jako v každém jiném byznysu. Záleží, o jaké branži se bavíte. U softwaru, což jsou všechny ty nové sítě a aplikace, se odehrává silný boom, který společnost mění. Sociální sítě prožívají a budou prožívat rozmach. Stejně jako nakupování na internetu, které zásadně mění celé fungování obchodu. Velmi rychle se rozvíjí to, čemu se říká finanční technologie, všechny možné finanční transakce na internetu. Mobilní bankovnictví, platby, karty, různé virtuální správy peněz a investování. On-line úvěry a hypotéky, které si vyřídíte z kavárny přes mobil. To je teď v technologiích považované za branži s největším potenciálem.

v čem je dnes největší potenciál pro bezpečnostní a antivirový software, na který se specializujete?

Kybernetická bezpečnost je takový deštník nad všemi technologiemi. Čím víc se jich vyvíjí, tím se nám automaticky rozšiřuje trh. Velká příležitost pro nás je v tom, že lidé považují svoje data na internetu a v různých aplikacích za čím dál hodnotnější. Víc se zajímají o jejich ochranu. Znají už příběhy, kdo, kde a jak něco hacknul a zneužil. A snaží se před tím chránit. Když jste si přes počítač jen psala maily, asi jste o ochranu měla méně starostí, než když si přes internet posíláte z banky peníze a nakupujete. U jakýchkoliv programů, kde pracujete s penězi, jsou samozřejmě obavy klientů o bezpečnost větší, než když si s někým píšete na Facebooku. Nejvíc dat o sobě, která se dají zneužít, přitom lidé dobrovolně dávají na sociální sítě a do internetových prohlížečů. A většinou si to ani neuvědomují. Už používáním Facebooku nebo Googlu dávají těm firmám souhlas, aby informace, které přes tyto programy jdou, mohly využívat. Řada lidí to ví, ale považuje to za únosnou cenu za to, že má síť, přes niž může komunikovat se svými známými a přáteli. Lidé se stávají zbožím, přes něž Google a Facebook prodávají velmi přesně zacílenou reklamu. Ta je dominantním zdrojem jejich příjmů. O svých klientech toho ví tolik, že jim v přesně zacílené reklamě těžko může někdo konkurovat.

na jednom místě se tak shromažďuje spousta osobních dat, a to včetně těch velmi citlivých. Stávají se tím Google nebo Facebook, jež jimi disponují, zranitelnějšími cíli hackerských ataků?

Určitě. Oni se ale snaží data o svých klientech velmi pečlivě chránit. Mají v nich obrovský kapitál. Zatím se neobjevily žádné výrazné úniky. To by samozřejmě těžce poškodilo jejich pověst a důvěru lidí. Normální člověk se nemusí bát, že by jeho data na Googlu nebo Facebooku někdo zneužil.

„Ransomware, viry, které zabraňují přístupu do počítače a ničí v něm data, se z osmdesáti procent šíří z území Ruska a Ukrajiny.“

v poslední době se odehrálo několik hackerských útoků, které ovlivnily politiku. Nejdřív se hackeři nabourali před volbami do počítačů amerických demokratů. Den před volbami ohlásil útok hackerů i nový francouzský prezident Emmanuel Macron. Stalo se jim to, protože podcenili bezpečnost?

Podcenili. S největší pravděpodobnostní to byl atak, jemuž se říká fishing. Na něm se jako uživatel počítače aktivně podílíte. Přijde vám mail, kde se po vás žádá potvrzení nějakého hesla, které ve svém počítači na nějaký program používáte. Hodně státních a veřejných institucí má velmi chabou ochranu a jejich lidé jsou laxní a důvěřiví, když klikají na neznámé věci, které chtějí potvrdit hesla. Pro hackery to není těžké.