Snažím se být nepozorovatelný

každoročně se sem hlásí až 250 uchazečů. Birgus není jen pedagog, sám se fotografii stále aktivně věnuje. Kdysi jako jeden z prvních u nás přešel od sociologických dokumentů s jasně čitelným obsahem k metaforicky a mnohem šířeji pojatým subjektivním fotografiím. Jak se dívá na současný boom fotografování spojený s nástupem mobilních technologií? Za kolik se prodávají nejdražší díla hvězd světové i domácí fotky? A proč Národní galerie nemá ucelenou sbírku umělecké fotografie?

jak vy coby profesor na Institutu tvůrčí fotografie, historik fotografie a také aktivní fotograf vnímáte současný stav, kdy je díky chytrým mobilním zařízením fotografem v podstatě každý?

Je to velká změna, samozřejmě. Je mnohem jednodušší udělat technicky kvalitní fotografii. V době analogu to navíc bylo poměrně drahé, pořídit si pořádnou velkoformátovou kameru nebyla levná záležitost. A také byla k vytvoření kvalitní fotografie nutná jistá úroveň teoretických znalostí. Dnes může, co se technické stránky týče, udělat kvalitní fotku prakticky každý, kdo má k dispozici aspoň trochu slušnou kameru. Ale co se určitě nezměnilo, je to, že z toho obrovského množství fotografií, které vznikají, lze jen malé procento nebo spíše promile zařadit do vážné tvorby. Nemám pocit, že by díky větší dostupnosti fotografického vybavení vznikalo větší množství kvalitních fotek.

situace, kdy má téměř každý člověk v kapse fotoaparát v mobilu, tedy nevede k větší „gramotnosti“, co se fotografování týče – třeba ve vztahu k přemýšlení o kompozici?

Nemám ten pocit, i když já to vnímám hlavně z pozice pedagoga na našem Institutu. A vzhledem k tomu, že máme obrovský převis zájemců, často si vybíráme lidi, kteří už samozřejmě mají tyto základy zvládnuté nebo třeba pracují v médiích jako fotografové, někteří dokonce sami učí. Čili k nám už přicházejí lidé, kteří mají představu, co můžou například kompozicí ovlivnit. Ale abych se trochu vrátil k té první otázce: co se změnilo opravdu hodně, je vydávání fotografických knih. Dnes si samonákladem může knihu vydat prakticky každý a hodně našich studentů to dělá. Vydávají knihy ve velmi malých nákladech, třeba padesát kusů, a pak s tím nejdou do knihkupectví, ale prodávají to rovnou přes internet, něco rozdají kamarádům… Ale mají vlastní knížku.

„V nové době bude analfabetem ten, kdo nebude umět fotografovat.“

vidíme obecný odklon od textové komunikace k vizuální – zejména digitální prostředí výrazně přeje obrazové formě sdělení. Nastávají fotografům zlaté časy?

Jak v čem. Reportážní a dokumentární snímky se samozřejmě z velké části přesunuly na internet, protože v tištěných médiích je pro ně stále méně prostoru. Na druhé straně, fotografie výrazně pronikla do muzeí a galerií a na umělecký trh. Vizuální forma informace, akcelerovaná zejména rozvojem digitálu, je dnes dominantní formou sdělení. Tenhle stav předpovídal už ve dvacátých letech minulého století maďarský fotograf, sochař a malíř László Moholy-Nagy. Napsal, že v nové době bude analfabetem ten, kdo nebude umět fotografovat. Což se dnes potvrzuje.

stále platí, že v posledních letech fotografujete častěji v zahraničí než doma?

Je to tak. Hlavně je to tím, že tady nemám tolik času, v Česku mi hodně prostoru zabírá škola, psaní knih a pořádání výstav. Čili pokud intenzivněji fotím, pak většinou v zahraničí. A tam je to potom časově velmi individuální: jelikož mé fotografie nejsou nikdy inscenované, někdy se povedou dvě za hodinu, a někdy neudělám za čtrnáct dní žádnou pořádnou fotku.

vybíráte si předem místa?

Rozhodně ano. Vybírám si vizuálně zajímavá místa – a pak jde právě hodně o čekání. Jde o to, počkat si na člověka ve zvláštním, výrazném postavení k místu a lidem kolem něj. Někoho, kdo vytvoří přesně tu situaci, kterou chcete zachytit.

mluvíte s lidmi, které fotíte?

Ne. Já snažím se být nepozorovatelný. Někteří fotografové se dávají s lidmi do řeči, snaží se „vyprovokovat“ nějakou situaci, ale já to nedělám.

takže většina lidí na vašich fotografiích ani neví, že pak třeba visí někde v galerii?

Většina těch na fotkách z posledních let to skutečně neví.