Velká vlastenecká válka. Téma pro novou propagandu?

sověti sice nakonec museli ustoupit, avšak Němci značně znejistěli a někteří historici soudí, že důsledky této bitvy poté hodně přispěly k faktu, že Wehrmacht nedobyl Moskvu. Navzdory tomu se ale Smolensk řadí do kategorie „zapomenutých bitev“ východní fronty.

Tamtéž patří také sovětské ofenzivy na východní Ukrajině v zimě 1942–1943, jež ale skončily debaklem a těžkými ztrátami Rudé armády. Není bez zajímavosti, že se tehdy bojovalo přesně v místech, kde nyní existují dvě „lidové republiky“ proruských separatistů, a sice na Donbasu. Stalin tehdy hodně přecenil sílu Rudé armády a dotlačil své generály do operace, z níž se poté stalo poslední velké vítězství Němců na východě. Během těchto bojů však proběhla i epizoda, jež mohla mít pro další průběh války opravdu fatální následky.

Dne 1. května 2017 vyšel v ruském deníku Kommersant článek „Pjať kilometrov do Gitlera“, který vzbudil veliký ohlas, a to i mimo hranice Ruska. Podle článku se nacistický „Vůdce“ nacházel dne 20. února 1943 v ukrajinském městě Záporoží a z tamního letiště odlétal ve chvíli, kdy byli sovětští vojáci pouhých pět kilometrů daleko. Tankům s rudou hvězdou ale právě došlo palivo a sovětští důstojníci nevěděli o oné nesmírně cenné „kořisti“.

„Potenciál odkazů na slavnou historii je jistě veliký, avšak je otázkou, zda je neomezený.“

Kommersant také napsal, že zprávy o této pozoruhodné epizodě získal z nedávno odtajněných dokumentů z ruských vojenských archivů, což zní jistě velmi atraktivně. Problém je ovšem ve faktu, že se o žádné senzační odhalení nejedná. Ano, ona epizoda je víceméně pravdivá, jen je prostě relativně málo známá a možná to s oněmi „pěti kilometry“ nebylo tak horké, protože se ve skutečnosti asi jednalo o poněkud větší vzdálenost.

Ano, Hitler se onoho dne skutečně nacházel ve městě Záporoží, kde jednal se svými generály o právě probíhajících bojích, a kvapně opouštěl onu lokalitu ve chvíli, kdy již údajně byla slyšet palba ruských tanků a děl. Zmínky o této epizodě se dají najít v řadě knih o bojích u Charkova a na Donbasu v onom období, a to včetně několika titulů vydaných česky. Psal o tom dokonce i kontroverzní britský historik a popírač holocaustu David Irving. V žádném případě se ovšem nejedná o cosi, co Kommersant vydoloval z tajných archivů.