všude, zejména v chrámu svatého Petra, nás děsily zahalené ženy v burkách, pod nimiž měly evidentně schované samopaly a granáty.
Takhle nějak bych měl asi popsat naše prázdniny pro diváky televize Prima, čtenáře Parlamentních listů, Protiproudu či jiného mainstreamového média této doby. Jistě by mi to všechno věřili. I kdybych jim sdělil, že mi cestou muslimové v Německu uřízli hlavu.
Jinak, abych naplnil potřeby této ctěné čtenářské obce, je třeba ještě zdůraznit, že západní Evropa je v hluboké morální krizi a Evropská unie vede lidi do komunismu a k homosexualitě. Aby byl výčet všech nesmyslů kompletní, je nutné doplnit, že mír, dobro, konzervativní hodnoty a křesťanskou kulturu na světě zachraňuje Vladimir Putin. A jedenácté září naplánovala a provedla CIA.
Realita je obvykle přesně opačná, než si myslí tito „slušní Češi“, kteří poslouchají kapelu Ortel.
Tak předně: Migrační krize Evropu dosud nezničila a v blízké době nezničí. Migrační krizi v drtivé většině německých, italských či řeckých měst vůbec neznamenáte. Kdyby vám nikdo neřekl o její existenci, tak byste si jí v západní Evropě velmi pravděpodobně vůbec nevšimli, pokud byste cíleně nešli na postižená místa, jako je třeba ostrov Lampedusa nebo přístav Calais. Zaznamenáte vesměs jen zvýšená bezpečnostní opaření, která ovšem nesouvisí s migrací, nýbrž s terorismem. Terorismus přitom není důsledkem aktuální migrace obyvatelstva, ale fanatismu. A velké množství uprchlíků prchá právě před fanatismem. Jednoduše řečeno, migrační krize probíhá především na televizní obrazovce, protože televizní kamery nepřenášejí realitu míst, kde se nic zvláštního neděje.
„Nikdo od Čechů nechce, aby stavěli muslimům mešity a přijímali teroristy, jak se běžně dozvíte na Facebooku.“
Drtivá většina prázdninových destinací v Německu, v Itálii, v Řecku, Španělsku i ve Francii je zcela bezpečná. Ženám nehrozí znásilnění od migrantů a pravděpodobnost, že vám někdo uřízne hlavu, je tam naprosto stejně zanedbatelná jako u vás doma.
Ano, připravte se, že potkáte muslimy. Tak jako před deseti, dvaceti nebo třiceti lety. Naprostá většina evropských muslimů nepáchá násilí a nemá tendenci zabíjet nevěřící. Starosta Londýna je muslim, protože si ho zvolili z větší části praví angličtí Londýňané. Kdybyste řekli lidem v Londýně nebo v Berlíně, kde jsou velké muslimské komunity, že je třeba zakázat islám, tak by vás nejspíš poslali na psychiatrii.
Jistěže migrační krize je vážná a těžká věc a evropské státy se stále více snaží ji regulovat. Je těžká především pro italské, německé či francouzské úřady. Také jde o náročný problém pro psychologii obyvatelstva, protože každá příliš velká migrační vlna vzbuzuje široce sdílené a zcela pochopitelné obavy. Dva roky migrační krize však nesmetly v západní Evropě demokratické politiky, kteří jsou relativně vstřícní vůči uprchlíkům. Západní národy, které migrační krizi poznaly na vlastní kůži, dnes stále volí Merkelovou a nyní čerstvě Macrona. Nezvolily si Marine le Pen nebo Geerta Wilderse. Zato Češi, kteří migrační krizi vůbec nepoznali a nepocítili, mají v čele nenávistného populistu, jakým je Miloš Zeman, a dobrovolně lezou do pasti druhého antiuprchlického populisty Andreje Babiše.
Naprostou lží je to, že Evropská unie prosazuje nějakou vítací kulturu. Evropská unie je demokratická a pluralitní organizace, v níž aktuálně převažují ty politické síly, které akcentují lidská práva a humanitu. To není vítací kultura. To je prostě jenom kultura. Kulturní společnost umí pomáhat. Nekulturní to neumí. Samozřejmě každá pomoc má své limity a nejúčinnější je pomoc ke svépomoci.
„To, co ale máme chtít sami od sebe, jsou dvě věci: zdravý rozum a aspoň malá troška velkorysosti.“
A podobnou lží je i to, že vítací kulturu prosazují en bloc německá média. Německo je svobodná země s pluralitní politickou i mediální scénou. V této společnosti prostě jen převažují dosud stále silné křesťanské principy, podle nichž je třeba pomáhat bližnímu v nouzi. A němečtí novináři si zakládají na tom, že jsou svědomím společnosti a obránci hodnot humanity, což je prvek, který nám v české společnosti poněkud chybí. Když člověk sleduje živou diskuzi v českých médiích o údajné neobjektivitě médií německých, tak je třeba k tomu říci, že naším skutečným a aktuálním problémem jsou čeští novináři, nikoli novináři němečtí. Jestli německé novináře vede jejich přemrštěná slušnost ke snížené objektivitě, to bych rád přenechal k diskuzi Němcům. Pro nás je problém, že neobjektivitu mnoha českých novinářů, kupříkladu v MfD a LN, způsobuje jejich neuvěřitelná neslušnost.
Češi hazardují se svojí pověstí a hazardují tím i se svojí budoucností. Je legitimní, když Česká republika odmítala spornou metodu přerozdělovacích kvót. Ale demokratický rozhodovací proces proběhl a my ho máme respektovat a svým spojencům pomoct. A navíc, Čechům by se vůbec nic nestalo, kdyby přijali těch pár tisíc uprchlíků. Vůbec nic. Pro morální úroveň české společnosti by to bylo jedině zdravé. Česká neochota spolupracovat a pomáhat při zvládání migrační krize nás vede na periferii evropské společnosti a to jediné, čeho tím dosáhneme, bude pohrdání a bezvýznamnost.
Nikdo od Čechů nechce, aby stavěli muslimům mešity a přijímali teroristy, jak se běžně dozvíte na Facebooku. To, co ale máme chtít sami od sebe, jsou dvě věci: zdravý rozum a aspoň malá troška velkorysosti.
Príspevok vychádza vďaka spolupráci .týždňa a Fóra 24.