má to ovšem jednu velkou výhodu. Slovensko, na rozdíl od České republiky, Maďarska a Polska, není na seznamu zemí, proti kterým nyní Evropská unie zahájila řízení v souvislosti s nepřijímáním uprchlíků, k čemuž se zavázali i ministři vnitra Visegrádské skupiny.

My jsme ovšem tohoto výsledku dosáhli tím, že ministr vnitra před časem prohlásil, že žádného uprchlíka do České republiky do voleb nepustí. Naši občané si ani neuvědomují, na jaké potíže jsme si tím do budoucnosti zadělali. Slováci to udělali mnohem inteligentněji. Je ovšem pravda, že toho času se tamní vláda nemusí obávat volebního výsledku. Jako kdyby mělo volby ovlivnit oněch dvě stě uprchlíků, kteří by k nám měli přijít.

„Ministr zahraničí musel vědět, jak tento postoj naší republice uškodí.“

Hrozné na tom je, že zde jen ve prospěch volební kampaně jedné strany republika utrpí velkou škodu. Během volební kampaně lze, byť obtížně, ještě pochopit, že ministr vnitra takové nesmysly vyřkne. Ovšem už neřekl, co bude dělat po volbách. Ale ještě horší bylo, že ani ministerský předseda, ani ministr zahraničí, kteří se patrně stanou oběťmi těchto voleb, se proti tomu nepostavili. 

Ministr zahraničí musel vědět, jak tento postoj naší republice uškodí. A musel to vědět i předseda vlády. Ani jeden se však na toto plácání neozval. Je to naprosto nezodpovědné jednání, náš stát na to doplatí.

Príspevok vychádza vďaka spolupráci .týždňa a Fóra 24.