Jak se pozná pornografie a jak dezinformace

a přitom, co se vlastně stalo? David Slížek na Lupa.cz upozornil, že fakticky nic:

„Tahle novinka ale sama o sobě vlastně žádnou zásadní novinkou nebyla. V praxi pravidla Skliku už delší dobu umožňují vyřazení v podstatě jakéhokoli webu, který by do systému Sklik Partner nechtěl pustit. A nemusí ani uvádět důvod. Stačí se podívat do Pravidel pro partnerské weby, podle nichž se reklamy nesmí zobrazovat na webech „…které jsou v rozporu s dobrými mravy, či které jsou jinými způsoby podvodné a nemorální,“ „s nevhodným (společensky nepřijatelným, vulgárním) obsahem“ nebo „které jsou obsahově slabší (bez kvalitního a smysluplného textu)…“.

Ještě širší pravomoci dávají Seznamu Smluvní podmínky programu Sklik Partner: „Servery Partnera podléhají předchozímu schválení ze strany Provozovatele. Provozovatel si vyhrazuje právo bez udání důvodu zamítnout žádost o schválení Partnerových Serverů pro účast v systému Seznam Sklik Partner.“ Nebo: „Provozovatel si vyhrazuje právo zablokovat účet Partnera bez uvedení důvodu.““

Dosud tyto možnosti firma využívala způsobem, který nebudil ničí pozornost. Takže můžeme to doříct? Seznam ani tak nezavedl novou politiku, jako se manifestačně přihlásil k určitému společenskému trendu. A přitom vznikl dojem, že teď do toho pořádně hrábne, dezinformačním webům se podívá na zoubek a půjde tvrdě po nich.

„Tahle novinka ale sama o sobě vlastně žádnou zásadní novinkou nebyla.“

Někoho tato zpráva vyděsila a mluvili o cenzuře. Bylo jim správně vysvětleno, že o cenzuru nejde. Děkujeme za připomenutí, je nás pár, kteří musíme cca od roku 1990 periodicky vysvětlovat, že když vám někdo do vašeho média nezadá reklamu, není to cenzura. Stejně jako není cenzura, když se nějaký film smí vysílat až po 22. hodině, když divadlo nedostane grant nebo když noviny neotisknou váš nevyžádaný dopis (s čímž se ovšem dá kreativně pracovat – pisateli, který je přesvědčen, že „vy to určitě neotisknete“, jeho dopis určitě otiskněte – zkazili jste mu náladu, a přitom dobře vypadáte).

Někteří novou politiku halasně vítali a byli příslušně nakvašeni, když byla zrušena.

Mně jako adekvátní reakce přišlo pozdržet emoce do té doby, než bude jasné, jak se přesně weby budou vyhodnocovat. Což hned nebylo. Dokonce mi to přišlo jako samozřejmá reakce pro myslícího člověka, který se dívá kolem sebe, a překvapilo mě, že tato reakce nepřevládla. Člověk se stále dozvídá něco nového.

V diskusi pak člověk nalezl exemplární výstavku toho, čemu se říká kognitivní zkreslení. Ačkoli nevěděli, jak to Seznam bude dělat, automaticky předpokládali, že to bude dělat tak, jak jim to bude vyhovovat. Připomněli třeba, že zde existují seznamy dezinformačních webů sestavené některými novináři či iniciativami – aniž by ze Seznamu věděli, že je hodlá využívat. Prostě to domýšleli za něj.

Projevovali intuitivní důvěru v to, že když se jim záměr firmy líbí, bude ho taky provádět dobře, tak, jak by ho prováděli oni.

Nikdo si snad přitom nemyslí, že firma velkosti Seznamu může něco takového dělat na koleně, jen tak si mezi náhodnými kolegy ad hoc říkat „tohle ano, tohle ne“.