díky tomu, že v minulých dnech jeden ministr české vlády upozornil na důležitost duševního vlastnictví, označujme ji značkovým jménem, mezinárodně srozumitelným brandem – hate™.
Po nedávné vražedné demonstraci rasistů a bílých supremacistů v Charlottesville se pozornost soustředila na to, zda prezident Trump organizátory jmenovitě odsoudí. Což Trump nejdříve odmítl udělat, pak to jednou udělal a pak zase odudělal. V tom nejkritizovanějším prohlášení odsoudil „nenávist na všech stranách“. A kritika se na to snesla nejen za to, že odmítl útočníky zdůraznit, ale zjevně taky za to, že nenávist přisoudil i někomu jinému než těm výše jmenovaným. Mohlo by to vypadat jako jedno a totéž, ale jsou to dvě různé věci, dvě Trumpova rozhodnutí.
Můžeme tak usuzovat z několika náznaků. V odsudcích Trumpova počínání – od kritických vyjádření politiků a veřejných činitelů po rezignační dopisy členů různých poradních sborů Bílého domu, které se po Charlottesville Trumpovi prakticky všechny rozpadly, respektive rozpadly by se, kdyby je preventivně sám nerozpustil. Ve všech se vyskytují slova o nepřijatelnosti tolerování nenávisti. Tu ale Trump odsoudil. Správné by bylo vytýkat mu, že v den vraždy neodsoudil pomahače vraždy. Proč to nešlo?
„Kritika se na to snesla nejen za to, že odmítl útočníky zdůraznit, ale zjevně taky za to, že nenávist přisoudil i někomu jinému než těm výše jmenovaným.“
No, nešlo. Na vlastní kůži to zažila zpravodajka deníku Washington Post Sheryl Gay Stolbergová, která byla přítomna střetům v Charlottesville a na Twitteru napsala: „Tvrdá levice byla na pohled stejně plná nenávisti jako alt-right. Viděla jsem členy Antify, jak mlátí holemi bílé nacionalisty vyváděné z parku.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.