Proč radši prostě neumřít?

absurdní proto, že umřít se musí, to přece každý ví. Stejně tak ovšem každý ví, že řeči o „žití dál“ v srdcích jiných lidí jsou jenom takové šidítko. Slova útěchy, aby pravda bolela trochu míň. Protože tuhle nesmrtelnost si jeden moc neužije, je mu platná asi jako… mrtvému zimník.

Smrt je nevyhnutelná, je to ta jediná jistota, tak to je a tak to zůstane. Proč vlastně? Není ta neschopnost vůbec si představit, že by smrt, konečnost, úzkost, kterou působí, že by to všechno mohlo ze světa zmizet, jenom projev omezenosti lidské fantazie, přízemnosti či nedostatku odvahy? Že po všech těch limitech, které už byly překonány, padne i ten poslední, největší? A nemuselo by to prý ani dlouho trvat, pracuje se na tom.

Existují lidé, pro něž nesmrtelnost není náboženský nebo filozofický koncept, metafora, ale praktický úkol, který vyžaduje nějaké praktické řešení. Tak ho hledají. Jistě mezi nimi je mnoho pošuků a šarlatánů, mezi hledače nesmrtelnosti nebo jejich financiéry ale patří i osobnosti, k nimž část světa vzhlíží. Velmožové ze Silicon Valley a virtuálního světa, kteří řídí firmy, jejichž význam v současném světě přesahuje sílu států. Hráli roli už v jedné revoluční proměně života, proč ale zůstávat jen u ní? Larry Ellison, zakladatel softwarové firmy Oracle to říká srozumitelně: „Smrt mi nikdy nedávala smysl. Jak je to možné, že člověk tady je, a pak prostě zmizí?“ Podobně mluví i Ray Kurzweil, zakladatel tzv. transhumanismu a šéf vývoje v Googlu: „Strávili jsme tisíciletí snahou racionalizovat tragédii smrti: ,Ó, je to přirozené, takový je cíl života a tak dále.‘ Ale cítíme něco úplně jiného, když umře člověk, kterého milujeme,“ řekl Tadovi Friendovi z časopisu The New Yorker.

technologie vzkříšení

To úsilí o nesmrtelnost se – velmi zjednodušeně řečeno – ubírá dvěma směry. První jde cestou vylepšování stávajících lidských těl jaksi biologickou cestou, snahy zpomalit nebo přímo zastavit proces jeho stárnutí; pro většinu výzkumníků není úplná nesmrtelnost cílem. Ve srovnání s lidmi na začátku 20. století mohou současníci očekávat o třicet let delší život. Často jsou to ale roky prožité v nemoci (rakovina, choroby srdce, Alzheimer a další), které z těch roků navíc mohou udělat čas prožitý velmi omezujícím nebo i bolestivým způsobem. Mnoho výzkumníků a firem teď pracuje na metodách, jak nástup nemocí a stáří oddálit nebo mu zabránit úplně – třeba úpravou genů, které v procesu stárnutí hrají roli.

„Dosažení nesmrtelnosti je často popisováno jako další krok nebo spíš skok ve vývoji lidstva, jeho dospívání, poznávání vesmíru a jeho zákonitostí a podmaňování si jich.“

Zkoumají se i možnosti takzvané parabiózy, řekněme, občerstvování staré krve mladou. Tuto upírství asociující metodu se lékaři a výzkumníci pokoušeli využít po staletí. Jakési výsledky s ní prý měl ve 20. letech sovětský vědec Alexandr Bogdanov, který přijímal transfuze od studentů – cítil se prý díky nim mladší o sedm až deset let, dokud si nevzal krev mladíka nakaženého tuberkulózou a malárií a nezemřel. Velký zájem prý tato metoda vzbudila ve známém miliardáři Peterovi Thielovi, který již před lety napsal, že je proti „ideologii nevyhnutelnosti smrti každého individua“. 

Magnáti a firmy ze Silicon Valley investují do výzkumu v tom směru stamiliony dolarů, přímo Googlu například patří firma Calico (California Life Company), jež s předmětem svého výzkumu dělá skutečně velké tajnosti. V Silicon Valley sídlí i největší hvězda oboru – Angličan Aubrey de Grey a jeho nadace SENS. De Grey věří, že nápravou lidského těla na buněčné úrovni se podaří dosáhnout jakési únikové rychlosti obnovy, čímž lidské tělo přestane stárnout. Není si jist, že se to podaří ještě za jeho života, pokud by ho smrt dostihla, bude jeho tělo zmrazeno specializovanou společností Alcor a vyčká v tomto stavu vzniku technologie vzkříšení.

mysl jako jedničky a nuly

Alternativou vylepšeného a třeba i nestárnoucího těla je zbavit se těl vůbec. Podle transhumanistů bude technologie zanedlouho schopna nahrát lidské vědomí a přenést ho, nahrát mimo tělo, čímž člověk překoná svá tělesná omezení, jaksi sfúzuje s digitální technologií, případně s novým robotickým tělem (těly), se strojem.