lidé intuitivně vědí, že svět není černobílý. Pokud politické elity zneužily ideu totalitarismu, což je akademický koncept, pro svou politickou agendu, neznamená to ještě, že to lidé spolkli.“ To říká francouzská historička Muriel Blaive, zabývající se moderními českými dějinami a působící v Ústavu pro studium totalitních režimů. Blaive je mj. autorkou cenné knihy Promarněná příležitost. Československo a rok 1956 (vyšlo v roce 2001). Rozhovor, z něhož je citát, vyšel na levicovém serveru A2 a stal se pak záminkou k novému kolu dlouhodobé polemiky, v jakém to režimu jsme to tehdy vlastně žili.
diktatura versus totalita
Jde samozřejmě o to, jaký ten „starý režim“ byl a jak ho nazvat, což není jen nějaký teoretický problém. Klíčové je slovo totalita. Před ním je podle kritiků „antikomunistů“ (což je podle nich stejná ideologie jako komunismus) lepší komunisty nastolený a držený režim chránit. Vždyť se přece vyvíjel, měl různé formy, zprvu sice byl hodně tvrdý, pak ale změkl, nakonec si lidé na něj zvykli a naučili se v něm žít. Muriel Blaive říká, že v něm probíhalo daleko více „vyjednávání“ než represe.
Slovo totalita ho prý nevystihuje. Lidé v té době opravdu nechodili po šedivých ulicích ozdobených oprýskanými politickými hesly a neříkali si: Žijeme v esenci totalitarismu. Vedli své více či méně normální životy a věnovali se běžným lidským záležitostem. Dalo se to nějak přežít, zvláště ke konci už to nebylo ani tak hrozné. Někteří na to i rádi vzpomínají. Chodilo se do práce, do školy, jezdilo se na vlastivědné výlety, pivo bylo laciné. Možná se někomu žilo i dobře.Nicméně i ten přizpůsobivý člověk věděl, že některé věci jsou železným pravidlem tohoto systému a není je možné bez rizika represe překročit. Tak lidé věděli, že například nesmí veřejně zpochybňovat vedoucí úlohu KSČ a říkat nahlas, třeba ve škole, že marxismus-leninismus je filozofický omyl nebo spíš hovadina. Věděli, že komunista vždycky bude mít přednost v kariéře a jeho děti se snáz dostanou na školu. Věděli, že když se pokusí založit politickou stranu, okamžitě je zatknou, tak se o to ani nepokoušeli.
„Pokud politické elity zneužily ideu totalitarismu pro svou politickou agendu, neznamená to ještě, že to lidé spolkli.“
Věděli také, že když se postaví na roh ulice s transparentem „Svobodné volby“, budou tam do pár minut esenbáci a oni že velmi pravděpodobně přijdou o práci nebo je vyhodí ze školy. Věděli samozřejmě, že při pokusu přejít hranice do svobodného světa je velmi pravděpodobně roztrhají psi.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.