zavraždění patrona českých zemí jeho bratrem Boleslavem je událost zasutá tak hluboko v dějinách, že se stala legendou, a samotný výraz „česká státnost“ má zase značně nesamozřejmou příchuť – vždyť za devětadevadesát let existence útvaru souhrnně zvaného „stát Čechů (a Slováků)“ se na jeho území vystřídalo šest režimů a z té necelé stovky let byli skoro polovinu doby jeho obyvatelé pány vlastních osudů jen papírově.
Přesto však nějaký stát měli. Shodou okolností se několik dní předtím, než si malý národ v srdci Evropy připomněl zamordování muže, od něhož odvozuje vlastní identitu, rozhodla část jiného, většího národa pro nezávislost a vznik nového státního útvaru. Obyvatelé iráckého Kurdistánu si dvacátého pátého září jednoznačně odhlasovali vznik zcela autonomního státu na severu Iráku. Pro bylo téměř devadesát tři procent voličů. Kurdové, kterých je celkově na čtyřicet milionů, jsou největším národem na světě bez vlastního státu a jejich dějiny jsou dějinami boje za vznik nezávislého Kurdistánu.
„Kurdové, kterých je celkově na čtyřicet milionů, jsou největším národem na světě bez vlastního státu a jejich dějiny jsou dějinami boje za vznik nezávislého Kurdistánu.“
Teď jsou tomuto snu blíž než kdy jindy. Už proto, že referendum se zdaleka nedotýkalo jen irácké části Kurdistánu. Voliči měli rozhodnout, zda se „irácký Kurdistán a další kurdská území mimo něj mají stát nezávislým státem“.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.