všeobecně se pak usoudilo, že zvláštní obliba AfD v Sasku má příčinu v zaostalosti obyvatelstva, na kterém se, podobně jako u nás, podepsalo desetiletí komunismu a odtrženosti od Západu, k němuž to mají geograficky Sasové nejdál. S oblibou se pak opakuje argument, že lidé tam volí stranu kritizující migraci proto, že mají minimální zkušenost s cizinci, kterých je tam stále ještě málo, takže lékem na jejich zabedněnost by bylo zvýšit jejich počet, čímž by „xenofobie“ poklesla. Je zajímavé, že tento recept neplatí třeba ve Francii, kde silná pozice Národní fronty v posledních desetiletích souvisí právě s nezvládnutou integrací. Tento názor vychází z představy, že lidé nejsou schopni věci odhadnout, aniž by s nimi byli bezprostředně konfrontováni. Proč například prostí Američané tak sveřepě odmítali komunismus, když ho nepoznali a třeba za svůj život se ani s žádným komunistou nepotkali? Protože jim stačil selský rozum a to, co se o něm doslechli. Třeba si v Sasku již také všimli, že ne všechno třeba v multikulturním Porýní-Vestfálsku klape, jak má, a tak se podle toho chovají. Poděkují a odmítnou to. Na to mají volby.
„Osobně jsem přesvědčen, že Sasové nemají v srdci více zloby a chladu než jinde – a asi ani méně. “
V rozhovoru, který vychází v posledním Echu, drážďanský sociolog Werner Patzelt uvádí mnohem střízlivější důvody pro úspěch AfD – ze kterého nemá žádnou radost, podobně jako autor tohoto článku.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.