Boj proti fake news požírá své děti

americkým mediálním prostorem například prolétla cifra 126 milionů – to je prý možný počet Američanů, kteří mohli být vystaveni obsahu vytvořenému petrohradskou Internetovou výzkumnou agenturou. Dalších 11,4 milionu mohlo vidět inzeráty zakoupené touto agenturou.

Ale co ta čísla znamenají? Lze to ukázat na „virálnosti“ toho čísla samotného. Kolik lidí z těch, kteří to číslo zahlédli někde v titulcích nebo v prvním odstavci, si opravdu dalo tu práci a přečetlo si celý článek? Pokud ten článek byl jen trochu solidní, citoval i další údaje ze zprávy Facebooku pro Kongres, ze kterého ta cifra pocházela. Například, že „Facebook neví, kolik z těch 126 milionů lidí některý z těchto postů opravdu vidělo a kolik z nich jen skrolovalo dál, případně kolik z nich se ten den, kdy se v jejich newsfeedu takový post vyskytoval, vůbec nepodívalo na Facebook“.

Anebo z jiného pohledu, že to množství postů spojených s petrohradskou agenturou „představuje asi čtyři tisíciny procenta obsahu newsfeedu, čili přibližně jednu z 23 000 obsahových položek. Jinak řečeno, kdyby každý z těch postů byla televizní reklama, museli byste se dívat na televizi 600 hodin, abyste viděli něco z Internetové výzkumné agentury“.

Ještě jinak řečeno, kdo se domnívá, že ruské dezinformace rozhodly americké volby, má vážné kognitivní problémy a na jeho úsudek se nelze spoléhat.

Ano, samotná drzost ruské operace si v kontextu dalších kroků ruské politiky žádá zkoumání a odpověď. Klasickou odpověď kontrarozvědných orgánů. Jistě vzbuzuje zasloužený zájem nejrůznějších odborníků od semiotiků po Facebook, o němž vychází najevo, jak málo ví o obsahu vlastní sociální sítě. Minulý týden například experiment novinářské organizace ProPublica odhalil, že na Facebooku si můžete zadat inzerát a nechat ho zacílit tak, aby se nezobrazoval například Afroameričanům nebo Židům – což se zdá být přinejmenším u inzerátů na pronájem bytu v USA proti zákonu.

„Kdo se domnívá, že ruské dezinformace rozhodly americké volby, má vážné kognitivní problémy.“

Za zájem jistě stojí i těch několik případů, kdy se Rusům s jejich omezenými zdroji podařil zajímavý zářez. Tak například jistá Jenna Abramsová, která měla na Twitteru 70 000 sledovatelů a jejíž tweety ke všemu možnému od americké občanské války po Kim Kardashianovou citovala média, jejichž výčet by zabral celý odstavec.