Odbojářky i jehovistky. Nacisté trýznili v Ravensbrücku 3000 žen z Československa

„vzpomínkami žen na Ravensbrück se doposud nikdo systematicky nezabýval,“ uvedla na přednášce v Informačním středisku Poslanecké sněmovny v tomto týdnu historička Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Plachá.

Historička Plachá zdůraznila, že ve své dizertační práci za „ženy z Československa“ nepočítala jen Češky a Slovenky, ale i československé Němky a další národnostní menšiny jako Polky a Maďarky. Současně nevynechala ani pronásledované ženy, tedy Židovky a Romky z Čech, Moravy i Podkarpatské Rusi. Podle posledních odhadů táborem prošly více než tři tisíce žen z Československa, z čehož asi 1400 bylo Češek. 

„Některé ženy v táboře zastávaly i privilegované postavení.“

V táboře Ravensbrück byly důležité kategorie vězeňkyň – asociální, kriminální, jehovistky a politické. Podle zmiňované kategorie nosily trojúhelník příslušné barvy společně s označením národnosti. „Kategorie nás ale nevedou k činu, za který byla daná žena internovaná, a už vůbec nic neříká o jejím vlastním sebepojetí,“ zdůraznila Plachá s tím, že označení ne vždy odpovídala reálnému důvodu perzekuce.

jabůrková, Jesenská

Za nejkomplikovanější kategorii je považována ta politická. „V koncentračním táboře není označení totožné s tím, jak se používalo v poválečné době,“ zdůraznila Plachá. „Po vypuknutí války hrozil transport téměř automaticky příslušnosti národnosti jiné než německé,“ dodala. Často se jednalo o členky odbojových skupin, ale stačila i pracovní sabotáž nebo zdánlivě banální protinacistický projev jako třeba narážka na Adolfa Hitlera.

Některé ženy v táboře zastávaly i privilegované postavení. Například lékařka Zdeňka Nedvědová byla zatčena v roce 1942 za komunistický odboj a následně vězněna na Pankráci, v Terezíně i Osvětimi. Nakonec se dostala do Ravensbrücku, kde pracovala jako táborová lékařka na ambulanci, kde pomohla mnoha ženám. I po válce nějakou dobu v Ravensbrücku zůstala, aby pomáhala s léčením.