Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Žebříček nedůvěry: politici, novináři, neziskovky

.lenka Zlámalová .echo24 .spoločnosť

Proč dopadly volby tak, jak dopadly, a vyvezly k moci ty, kdo sází na negaci a frustraci? Už padlo hodně různých vysvětlení. Stále ostřeji z nich vystupuje, že tím hlavním motivem je stoupající nedůvěra ve společnosti.

Žebříček nedůvěry: politici, novináři, neziskovky Rob Daly/profimedia

všemožné průzkumy ukazují, že lidé stále méně věří sobě navzájem. Stále méně věří v budoucnost, v to, že jejich děti se budou mít lépe než oni. Stále méně věří institucím a autoritám. Známý americký politolog Francis Fukuyama v knize Trust (Důvěra) z roku 1995 precizně rozebral, proč bohaté a civilizované byly vždy země s vysokou důvěrou ve společnosti.

Bez ní jsou vždycky vztahy horší. Tím pádem se tam hůř žije, podniká. Lidé se utápí v podezíravosti. Promrhávají spoustu energie na jištění. Francouzští ekonomové Pierre Cahuc a Yann Algan ve výborné knize La Société de Défiance (Společnost nedůvěry) srovnávají míru důvěry lidí v nejrůznější instituce i mezi lidmi v různých zemích. Testují to i na velmi praktických příkladech, jako je otázka, jestli lidé věří, že by nálezce vrátil ztracenou peněženku. U velké řady kritérií se mezi zeměmi s nejnižší mírou důvěry objevují Česko a Francie.

 

BEZ VÁS SA NEPOHNEME

Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia | Zobraziť
.posledné
.neprehliadnite