Začalo sa to pred viac ako sedemdesiatimi rokmi. Zvíťazilo zlo

už tehdy věděl, co od bolševiků čekat. Národ to poznal až o 24 let později. Karel Čapek se vinou nacistů nedožil toho, co naši zemi zachvátilo po válce a mnohonásobně zintenzivnělo po roce 1948. Karel Čapek by v komunismu trpěl. Dost možná by ho komunisté zabili. Tak jako řadu jiných.

V těchto dnech si připomínáme 71. výročí od smutných událostí, které vygradovaly tragickým bolševickým pučem v únoru 1948. Bohužel, právě po těchto jedenasedmdesáti letech je tu neveselá paralela. Komunisté a extremisté požadující náš odchod ze západních struktur a opětovný návrat do sféry vlivu Ruska, se šikují okolo znovuzvoleného prezidenta republiky. Agent StB Falmer je hlavním vládním kádrovákem. O komunisty Andrej Babiš opřírá svoji vládu. Sám premiér je bývalým agentem StB. Zdá se, že padáme zpět do bolševického bahna. Je na čase připomenout si, co nám všem komunismus a komunisté provedli. Kolik lidí zabili, kolik lidí uvěznili, kolik lidí okradli a kolik lidí donutili k emigraci.

Bilance je to děsivá. Ve zkratce je to takto: Komunisté se v první vlně zaměřili na likvidaci elity národa a prvorepublikové vlastence, ze kterých měli strach. Mezi prvními šli po elitních vojácích, po těch, kteří se za války vycvičili k plnění zvláštních úkolů v Británii, šli po letcích, po legionářích a těch, kteří zastávali velitelské posty před rokem 1939. Chtěli zabránit vzpouře armády. Když měli jistotu, že armáda je pod kontrolou, šlo to rychle. Demokratičtí politici, osobnosti, které měly vliv, továrníci, podnikatelé, sedláci, umělci, obchodníci i řemeslníci. Ti všichni byli terčem.