protože Bandera byl beze sporu padouch, odsouzeníhodná osoba s hnusnými názory, ale zároveň nebyl osobně zodpovědný za všechno, co se mu připisuje a hlavně: většina Ukrajinců jeho skutečnou historii ani pořádně nezná. Obdiv těch Ukrajinců, kteří ho mají rádi, vůči osobě Stepana Bandery spíš připomíná obdiv západních levičáků ke komunismu, aniž by moc věděli o tom, jaký byl doopravdy. Stejně jako neinformovanost a zaslepenost dělá ze západních levičáků hájících komunismus spíš pomýlené užitečné idioty a ne bolševické vrahy, nedělá obdiv vůči Banderovcům z řad těch Ukrajinců, kteří ho obdivují, v naprosté většině případů fašisty nebo snad dokonce nacisty.
nejprve krátký souhrn toho, kdo Bandera byl a co měl nebo neměl na svědomí
Začněme jeho názory. Bandera byl už před válkou extrémní nacionalista (a to i na svou dobu, čili 30. léta) a antisemita. Byl naprosto rezolutní antikomunista, což se není čemu divit, to byl na Ukrajině tou dobou kdekdo vzhledem k tomu, co tam komunistické Rusko spáchalo za genocidu (3,5 milionu zavražděných lidí mezi lety 1932-1933) a všem na ni navazujícím represím, snahám zlikvidovat ukrajinskou kulturu, identitu, jazyk a všechno, co dělalo Ukrajince Ukrajinci. Jeho antisemitismus byl stejného rodu, jako antisemitismus polského národně-konzervativního politika téže doby Romana Dmowského; ztotožňoval Židy s komunisty a vinil Židy ze sovětského útlaku své země. Protože Polsko drželo rozsáhlé oblasti, kde žili Ukrajinci (ona ta Curzonova linie, podle níž se dělala po válce polsko-ukrajinská hranice, nebyla úplně hloupá), byl zásadně antipolský. Do portfolia jeho názorů patřilo už před rokem 1939 etnické vyčištění Ukrajiny (čtěte: vyvraždění nebo vyhnání jiných, zejména Poláků a Židů) jako něco, co se musí udělat. Takže ne, nebyl žádné neviňátko.
teď k jeho činům
V roce 1929 se přidal k Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a od roku 1931 vedl její propagandu. OUN byla teroristická organizace ve stylu IRA; její boj spočíval zejména v likvidaci ukrajinských politiků-zastánců kompromisu a polských politiků a reprezentantů veřejné moci na území na východ od Curzonovy linie (tedy od Sanu na východ, jak OUN chápala ukrajinské území). Za jeden takový atentát šel sedět a seděl až do německo-sovětské okupace Polska, kdy ho někde u Brestu propustili Němci, pak se dostal do Krakova. Bandera pak prováděl spolu s OUN teroristické útoky vůči polským sedlákům a Židům v té části Polska, z něhož podle tajného dodatku k paktu Ribbentrop-Molotov měla být sovětská okupační zóna.
„Vyrovnání se s minulostí a zločiny, které byly ve jménu národa spáchány, není snadné a hodně zemí, včetně té naší, má v tomhle ohledu svoje kostlivce ve skříni. “
Před německých útokem na SSSR jeho OUN útočila na reprezentanty sovětské moci na sovětským Ruskem (nehrajme si na to, že SSSR byl něco jiné než ruské impérium natřené narudo) okupované Ukrajině. Když pak Hitler zaútočil na Sovětský svaz, Bandera s příchodem německých vojsk vyhlásil samostatnou Ukrajinu, která měla být partnerem nacistického Německa po úplně stejném vzoru, na jakém fungovalo Tisovo Slovensko. Tohle vyhlášení nezávislosti „oslavili“ mnohými pogromy na ukrajinské Židy.
Němci ale Ukrajincům nechtěli dát to, co dali Slovákům, takže byl Bandera zatčen a odeslán do zvláštní části koncentračního tábora Sachsenhausen pro VIP politické vězně. Představte si to místo jako hotel se vším komfortem včetně osobního kuchaře a služebnictva, akorát holt s tím, že nesměl ven. Takže ne, když se píše o tom, že byl v nacistickém koncentráku, je to zavádějící. Byl vězněn ve VIP vězení na území nacistického koncentráku, a to je sakra velký rozdíl.
V roce 1944 byl Bandera propuštěn, protože Němcům teklo do bot a chtěli jeho pomoc, nicméně on se na ně vykašlal a už se s nimi nespojil a uprchl.
UPA, Ukrajinská povstalecká armáda, byla ozbrojená jednotka OUN, která vznikla už v době, kdy byl Bandera ve fešáckém kriminále (1942) s tím, že tato měla na svědomí bestiální vraždy (ano, zhruba tak, jak činí dnes Wagnerovci na Ukrajině) zhruba 100 000 polských civilistů během etnického čištění území, na které si dělala nárok. Nebyla to náhoda, UPA přikázala zavraždit všechny polské muže ve věku 16-60 let, ale přesto v praxi většina zavražděných byly polské ženy a děti. Bandera na tomhle neměl osobní podíl, dělala to ale organizace, která byla jím inspirovaná a jejíž mateřská organizace byla před založením UPA jím vedená. Nedá se ale říct, že by byl úplně nevinen ani v této věci: UPA koneckonců naplňovala v praxi myšlenky, které sám Bandera ještě před válkou velmi hlasitě prezentoval.
tohle je historie, se kterou se musí Ukrajina srovnat a zatím tak neučinila
To z ní ale nedělá ani fašistický stát, ani stát, který by chtěl podobné věci dělat dnes, nebo který by je snad dělal, jak o Ukrajině běžně lže Rusko, které se takhle přesně vůči běžným Ukrajincům dnes chová.
Vyrovnání se s minulostí a zločiny, které byly ve jménu národa spáchány, není snadné a hodně zemí, včetně té naší, má v tomhle ohledu svoje kostlivce ve skříni. Přesto je to otázka míry: Ukrajinci mají ve své skříni tyhle kostlivce, které jsem výše zmínil (plus lidé z OUN mající přímý podíl na šoa v německých nacistických vyhlazovacích táborech, jako nechvalně proslulý Demjanjuk, který ale nebyl zdaleka sám), ale jejich historická vina bledne ve srovnání s tou ruskou, které se ke své vlastní nejen hrdě hlásí, ale ještě otevřeně říká, že hodlá ve stejném duchu pokračovat a taky to i dělá, kde jenom může.
Poláci tohle chápou, a proto se ozvou, kdykoliv to Ukrajinci s nějakou památkou na Banderu nebo UPA přeženou, ale bezvýhradně podporují Ukrajinu v jejím boji za svobodu, protože chápou, že dnešní Ukrajina navzdory téhle symbolice není ani fašistická, ani nacistická země. Je to demokratická země, země respektující lidská práva, ale nevyrovnaná se svou minulostí, protože tohle vyrovnávání dost dlouho trvá a vzhledem k tomu, že tato válka trvá už od roku 2014, Ukrajina zatím neměla moc možností tuhle diskusi pořádně rozjet. Polský pohled na věc je ten, že až Ukrajina zvítězí, tehdy budeme řešit minulost a budeme řešit ukrajinskou Vergangensheitsbewältigung. Nejdřív je ale potřeba, aby Ukrajina, jaká je dnes, vyhrála válku.
Poláci jsou, spolu s Židy, hlavními poškozenými ukrajinské minulosti a přesto jsou schopni takového gesta. My bychom měli dělat totéž.
autor je politológ a publicista
Ak si predplatíte tlačený .týždeň na ďalší rok, pomôžete nám prežiť a robiť to, čo vieme. Vopred ďakujeme.