isaac Newton neměl hezké dětství. Narodil se předčasně, jako pohrobek a jeho matka ho nechala doma a odešla za novým manželem. Zůstal sám s prarodiči. Ve škole ho bili a šikanovali a vztah s prarodiči taky asi nebyl žádná idyla. Isaac na tohle období nevzpomínal rád. Když otčím zemřel, matka se vrátila domů s třemi dětmi a Isaac putoval do školy v Granthamu, kde bydlel u místního apatykáře Clarka. U Clarků bylo veselo, oba manželé si přivedli děti z předchozích manželství a spolu měli ještě další. Isaac konečně poznal, co to je rodina.
Arthur Storer, syn z předchozího manželství paní Clarkové, byl mladší než Isaac, ale patřil k nejlepším ve škole. „Zbil jsem Arthura Storera,“ zapsal si Isaac tehdy na seznam hříchů, který se dochoval. Soupeřili spolu i v učení a Isaac patřil brzy taky mezi nejlepší žáky. Šli spolu studovat i do Cambridge. Arthur nechtěl být apatykářem, jako jeho otčím, chtěl být astronomem. Ale pozorováním oblohy se tehdy neuživilo, a tak z univerzity odešel. Když se Isaac stal profesorem v Cambridge, vystupoval Arthur za oceánem z lodi v kolonii Mary Land.
Žil na farmě své sestry a dělal to, co měl rád. Vyrobil si astronomické přístroje a každou jasnou noc pozoroval oblohu u řeky Patuxent. Ani v Americe se tehdy astronomií neuživilo, a tak pozoroval jen tak, zadarmo. Aniž by o tom věděl, stal se prvním koloniálním astronomem.
Být první znamená být sám. Anebo ne? Pošta tehdy v koloniích neexistovala, ale vznikla lidská síť, po které šlo poslat zprávy do Anglie. A Arthur věděl komu. Posílal o svých pozorováních zprávy Isaacovi. Umíte si představit, jakou cestu musel každý takový dopis absolvovat?
Arthur posílal Isaacovi spousty dat o pozorování zatmění, konjunkcí, opozicí a komet. Přesnost jeho měření, provedených dřevěnými přístroji, byla vyšší, než Heveliova a srovnatelná s královskou observatoří v Greenwichi. Slušný výkon na nedostudovaného osadníka z divočiny. Ve zprávě z roku 1683 poslal Isaacovi výsledky pozorování nádherné komety z loňského roku. Zachytil nejsouvislejší sérii pozorování a byl přesnější než Halley. Víte, jak téhle kometě dnes říkáme? Ale zmínil se taky o tom, že se mu horší zdraví.
Roku 1686 Isaac dopisoval slavné Principie, které změnily fyziku, když přišla zpráva. Někde na sestřině farmě v Mary Landu pohřbili Arthura. Vypořádat jeho pozůstalost nedalo moc práce. Šaty, 52 knih, astroláb, žok tabákových listů, používaných tam jako platidlo. V Isaacově knize čteme „Arthur Storer z Mary Landu viděl kometu nad hvězdou Spica v souhvězdí Panny.“ Nečekané od žárlivého bručouna Newtona, který neprojevoval uznání skoro nikomu. Arthurovo jméno zůstane na stránkách Principií už napořád.
K stáru se osamělý Isaac změnil a útočil na toho, o kom si myslel, že si chtějí přivlastnit jeho objevy a kdo mu nebyl po chuti. Ale taky navštěvoval a finančně podporoval Arthurovu sestru v Granthamu. Proč? Vzpomínal snad na jedny z mála šťastných chvil jeho života?
Přátelství Arthura a Isaaca překonalo vzdálenost mezi kontinenty i čas. Zůstali ve spojení díky první sociální síti, na kterou už jsme skoro zapomněli. Až se zase vrátí velká kometa, vzpomeňte na Arthura, který měl tak rád hvězdy.
je pracovníkom Akadémie vied Českej republiky.
Ak si predplatíte tlačený .týždeň na ďalší rok, pomôžete nám prežiť a robiť to, čo vieme. Vopred ďakujeme.