přesto, že prezident v obou našich zemích má spíše ceremoniální funkci, nehraje se o malé věci a zkušenost mé země napovídá, že prezident může na dlouho změnit etické smýšlení, technické slovo je mrav, celé společnosti.
Funguje to velmi jednoduše. Snad jen u dávných předků minulosti a někde v lovecko-sběračských komunitách současnosti existují společná pravidla kmene, které dítě přijme a předává zase svým dětem. To ještě není etika. Etika začala až tehdy, když si někdo poprvé uvědomil, že nad vrstvou kmenových pravidel stojím já sám, člověk, který může jednat ještě i jinak, a že jsou věci, které jsou špatné, přestože je dělají všichni, a že jsou věci, které jsou dobré, přestože je nedělá nikdo. Tak, jak to říká nenápadná věta z knihy Exodus – nepřidáš se k většině, páchá-li zlo. Ale to chce někdy pořádný kus osobnosti a pořádný kus odvahy.
Dnešní dítě, když se narodí, sice taky neproblematicky internalizuje normy rodičů, později ale nastane období, jak prý řekl Hegel, až zuřivé negace, období rebelství, protestů a různé moderní kmeny nabízí mládeži škatulky specifického oblečení, účesů i specifické hudby, do kterých dítě snadno spadne. Ale všeho do času. V dospělosti nakonec člověk přijímá normy většinové společnosti, ale určité napětí zůstává až do smrti.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.