úkolem čtenáře novin je odlišit pěnu dní od důležitých událostí. Je to jako v umění: je mnoho spisovatelů, ale jen málokterý bude čten ještě za sto let; je mnoho skladatelů, ale jen málokterý bude poslouchán za dvě stě let. Je mnoho zpráv, ale jen málo nadčasových.
Jsem přesvědčen, že 21. století vejde do dějin nikoli jako století Islámského státu, jakkoli hrozné věci se děly a, ano, kdyby měl nespravedlivě zemřít jeden nevinný člověk, je to důvodem pro celý svět, aby se otřásl a začal protestovat. Nebude to ani století války v Sýrii, nebude to ani století týkající se jaderné Severní Koreje, jakkoli jen milosrdný závoj nevědomí nás chrání od porozumění, co za hrůznosti se v té zemi dějí. 21. století, zdá se mi, vejde do dějin jako století, ve kterém jsme si nevratně zničili biodiverzitu.
Čísla již nejsou důležitá, protože zpráv s přízviskem „alarmující“ již bylo tolik, že čtenář jen pokrčí rameny, a kormorány pokryté naftou a vyprahlé novodobé pouště jsme na fotografiích viděli již mnohokrát. Šokovat již není čím.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.