mnoha přátel a známých, které na Slovensku mám, jsem se opakovaně ptal: Bylo by možné, aby Čech, který mluví nedobře slovensky a dává najevo, že s tím ani nehodlá nic dělat, byl někdy na Slovensku premiérem? Bylo by možné, aby Čech nebo Češka obsadili nejdůležitější post na bratislavské radnici? Vždy jsem slyšel jen jednoznačné a kategorické ne, někdy doprovázené ještě úsměškem ve smyslu: takhle hloupě se může ptát fakt jenom Čech.
Mohlo by se zdát, že toto je odpověď, kterou lze čekat v té menší části někdejšího společného státu, jež přece jen mohla mít pocit, že ten větší český bratr nad ní měl už čistě početně převahu. Že jí nebyl jen ochranitelem a pomocníkem, ale taky utlačovatelem a samozvaným poručníkem, jak to nepochybně spousta Slováků viděla.
„Slováci nikdy nezvolí Čecha do čela, zatímco Češi Slováka ano. Není to dáno ničím více a ničím méně než elementárním pocitem hrdosti k sobě samým a pocitem sebeúcty, který Čechům trochu chybí.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.