první věc, která člověka napadá je, že už neexistuje rozdělení na levici a  pravici, ale na síly demokracie a  tmářství. Taková nová definice politiky je lákavá – ale nepřesná. Levo-pravé rozdělení je tu s  námi od osvícenství a  jen proto, že se svět v  několika málo letech trochu chaoticky globalizoval, nezmizí. Kromě toho řada progresivistických ideologů používá tuto rétoriku takticky, aby přiměla pravici k  ústupkům, často pro svobodu jedince velmi škodlivým. 

Spíš tedy máme před očima dva paralelní trendy: Levice a  pravice se jednak vnitřně proměňují, a  pak také toto dělení ještě úplně nevstřebalo proměnu světa, zejména proměnu bezpečnostní, ekonomickou, technologickou a  vědeckou. Je to pochopitelné, politika je nutně vždycky pozadu, protože její náplní jsou masy, jak by nehezky řekl Lenin, a  ty nejsou nikdy nositelem pokroku, jak se pletl Marx. Politika je v  pohybu a  leckomu to v  hlavě působí zmatek.