ve stejné době jsem si všiml zdánlivě nesouvisejících zpráv ze západní Evropy: Spolková vláda se omluvila Namibii za masakry způsobené během relativně krátké kolonizace této části Afriky Němci. Stejně se směrem k francouzskému působení v Africe vyslovil prezident Emmanuel Macron. Na podobné omluvy existují různé názory a cynikové, pro jejichž rozpoložení se v mezinárodních vztazích vždy najde dost podkladů, je odmítají jako laciné. Ta německá má cenu ve výši 1,3 miliardy eur jako kompenzace namibijským kmenům. A je pozoruhodné, že některé z nich – ne všechny – peníze odmítají jako urážku.

Ať se na omluvy za minulé dějinné zločiny a hříchy díváme jakkoliv, jsou přece jen jistým signálem o společnosti, která je vyslovuje. Ta společnost o sobě říká, že je schopná národní sebereflexe a chce se distancovat od temných stránek vlastního příběhu. Napadá mě, kdy se asi my Češi a Slováci dočkáme podobného gesta od Rusů.