Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Amerika Tomáša Klvaňu: Klimatická politika - Zelená proti žltej

.tomáš Klvaňa .stĺpčeky .amerika Tomáša Klvaňu

Na úvod tohoto sloupku by bylo dobré poznamenat, že nejsem klimatický popírač, nezpochybňuji shodu klimatologů o radikální proměně globálního klimatu, za níž zřejmě může hlavně člověk, a že tato změna je pro nás jako lidstvo nebezpečná.

Tomáš Klvaňa

fakta o skleníkových plynech a jevech, které způsobují, jsou dostatečně známa. Budeme vystaveni v průměru stále vyšším teplotám, tají ledovce, stoupá hladina moří, ničivé hurikány budou ničivější a častější – a tak bychom mohli pokračovat. Málo se ví, že válka v Sýrii měla v sobě také komponentu změnu klimatu (lidé, stěhující se z náhle neúrodných oblastí do měst, kde vznikl sociální a politický přetlak). Předpokládá se, že migrace z Afriky do Evropy bude v důsledku klimatické změny sílit, což jistě nepřidá našemu kontinentu na politické stabilitě. Jeden z důležitých faktorů současných politických a kulturních změn na Západě je nejistota, vyplývající právě z klimatické změny. Lidé se ptají, co když to bude ještě horší, než klimatologové předvídají? Radikálové z hnutí Extinction Rebellion by mohli vyprávět.

Jenže se pohybujeme v neúprosných politických parametrech. Když vláda prezidenta Emmanuela Macrona chtěla před několika lety zdražit pohonné hmoty, vedlo to k radikalizaci francouzského elektorátu a vzniku hnutí Žlutých vest. Macron musel ustoupit. Jeho příklad má zcela jistě teď na mysli prezident Joe Biden v Bílém domě.

 

BEZ VÁS SA NEPOHNEME

Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia | Zobraziť
.posledné
.neprehliadnite