Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Amerika Tomáša Klvaňu: Rushdieho cenzor s dýkou

.tomáš Klvaňa .stĺpčeky .amerika Tomáša Klvaňu

Tragické pobodání romanopisce a veřejně činného intelektuála ve státě New York je hlasitou připomínkou, že pokrok je komplikovaná, a ne vždy lineární věc.

Amerika Tomáša Klvaňu: Rushdieho cenzor s dýkou

britsko-americký autor Salman Rushdie, narozený v Indii do rodiny sekularizovaných muslimů, je velká postava literatury. Jeho osud je bytostně spojen s naší generací listopadu 1989. V době, kdy se u nás lámal komunistický režim, vyřkl nad ním kvůli jeho románu Satanské verše ajatolláh Chomejní náboženský edikt, jímž ho odsoudil k trestu smrti. Verdikt putoval faxem z Teheránu do mešit na celém světě. U nás jsme se nadechovali k volnosti, zatímco Rushdie o takové nadechnutí přišel, a to na léta, možná navždy. Prezident Václav Havel mu vyjádřil veřejnou podporu jako jedna z prvních světových postav, na což spisovatel nikdy nezapomněl.

Dovolte něco málo osobního vyznání. Pro mě je Rushdie nejdůležitějším romanopiscem po roce 1989. Jeho styl psaní vystihuje fragmentaci věku s jeho politickými supertématy a zároveň ho propojuje s literárním dědictvím, s nadčasovostí.

 

BEZ VÁS SA NEPOHNEME

Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia | Zobraziť
.posledné
.neprehliadnite