podle analytiků ISW Vladimir Putin odmítl návrh k ukončení války na Ukrajině, který zvažoval tým Donalda Trumpa. Podle deníku The Wall Street Journal Trumpův tým navrhuje zmrazení frontové linie vytvořením demilitarizované zóny. Na zajištění bezpečnosti Ukrajiny by se neměly podílet Spojené státy ani kontingenty OSN a žádné další organizace financované USA.
Zdroje deníku prozradily, že Spojené státy by mohly zaplatit vojenský výcvik nebo poskytovat jakoukoli jinou podporu, ale „neposílaly by americké muže a ženy na podporu míru na Ukrajině“.
Podle plánu se předpokládá, že by Spojené státy nadále poskytovaly Ukrajině zbraně k odstrašení Ruska před další agresí. Dříve, připomněl americký deník, poradci hovořili o plánu mírového urovnání, který mimo jiné předpokládal pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, aby Kyjev souhlasil s mírovými jednáními. Mezi návrhy je i odmítnutí plánů Ukrajiny vstoupit do NATO na dobu nejméně 20 let.
Vladimir Putin však tvrdí, že nezáleží na tom, zda Ukrajina vstoupí do NATO „dnes, zítra nebo za 10 let“. Putinovo prohlášení je podle analytiků součástí série jeho nedávných komentářů, v nichž zopakoval, že odmítá uvažovat o kompromisech ohledně svých požadavků k ukončení války na Ukrajině.
Už v létě Putin na setkání s představiteli ministerstva zahraničí řekl, že podmínky míru jsou „velmi jednoduché“. „Ukrajinská vojska musí být zcela stažena z Doněcké a Luhanské lidové republiky, Chersonské a Záporožské oblasti. A upozorňuji na to: z celého území regionů v jejich administrativních hranicích. Jakmile Kyjev prohlásí, že je na takové rozhodnutí připraven, a zahájí skutečné stahování vojsk z těchto regionů a také oficiálně oznámí upuštění od plánů na vstup do NATO, bude z naší strany okamžitě následovat příkaz k zastavení palby a zahájení jednání.“
V nedávném rozhovoru pro americkou televizi NBC Trump řekl, že by se Ukrajina měla připravovat na to, že jí Spojené státy budou po střídání prezidentů poskytovat méně vojenské pomoci. „Proč se Evropa nepodílí stejnou částkou jako my?“ ptal se Trump. „Jediná věc, která by se měla stát, je, že by se Evropa měla vyrovnat (Spojeným státům, pozn. red.),“ dodal. Podle něj USA pomohly Ukrajině částkou 350 miliard dolarů, zatímco Evropa částkou 100 miliard dolarů.
„Válka s Ruskem je pro Evropu důležitější než pro nás. Je důležitá pro všechny, ale pro Evropu je důležitější než pro nás. Máme mezi sebou takovou maličkost, které se říká oceán,“ uzavřel zvolený Spojených států.
Zároveň v rozhovoru varoval, že by rozhodně zvážil vystoupení Spojených států z NATO. „Nechtěl jsem se zavázat k tomu, že USA zůstanou v NATO,“ prohlásil. „Pokud budou platit své účty, rozhodně.“
Trump už ve svém první funkčním období důrazně žádal, aby všechny členské země NATO dávaly více než dvě procenta svého hrubého domácího (HDP) produktu na obranu, jak se dohodly v roce 2014. Řada z nich, včetně Česka, tomu byla dlouhé roky značně vzdálena, i v důsledku války na Ukrajině ale výdaje na obranu zvýšily. Cíl tak letos podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga splní nejméně 23 z 32 členských zemí, včetně Česka.
Trump letos v únoru během předvolební kampaně evropským spojencům kvůli výdajům na obranu pohrozil ještě výrazně dramatičtějšími slovy než v rozhovoru s NBC News. Mimo jiné tehdy řekl, že pokud evropské země nezačnou platit více, povzbudí Rusko, ať si dělá, co chce.
Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s denníkom Forum24.