vanceův projev byl řečnicky brilantní a jeho rétorická kultura je o poznání vyšší než u jeho šéfa, u něhož občas jeho duch „vane, kam chce“. O to byl vicepremiérův projev drsnější svým obsahem, když vyjádřil nejistotu, zda ještě stále vyznávají Amerika a Evropa stejné hodnoty, když prý dochází v Evropě k takové míře potlačování svobody projevu.

přežili jsme Gretu, přežijete Muska

Viceprezident Vance při fackování evropského kontinentu kupříkladu prohlásil: „Pokud americká demokracie dokáže přežít 10 let plísnění od Grety Thunbergové, tak vy byste měli přežít několik měsíců Elona Muska. Ale to, co německá demokracie nepřežije, a co nepřežije žádná demokracie – americká nebo evropská, je to, když říká milionům voličů, že jejich myšlenky a obavy, jejich touhy, jejich prosby o úlevu nemají váhu nebo je nehodné, aby se o nich vůbec uvažovalo. (…) Pokud utíkáte ve strachu před vlastními voliči, Amerika pro vás nemůže nic udělat, a když na to přijde, neexistuje nic, co byste mohli udělat pro americký lid, který zvolil mě a zvolil prezidenta Trumpa,“ vmetl evropským lídrům J. D. Vance. Vyčetl Rumunsku zrušení prezidentských voleb kvůli zasahování Ruska, které nepovažuje za tak nebezpečné, ale také vyčetl státníkům kriminální šikanování lidí kvůli náboženským projevům.

Byl to jak pro mnichovskou konferenci, tak pro celou Evropskou unii a také pro Velkou Británii naprosto zlomový projev. Obrátil směr debaty a musíme si s ním poradit. Je jasné, že se z něj u nás budou radovat všichni proruští kolaboranti, kteří mají neoprávněně pocit mučedníků svobody slova. A naopak tento projev musel rozzuřit všechny, kdo jsou přesvědčeni, že západní civilizace má jít směrem k důsledné sekularitě a veřejná debata má odpovídat progresivistickému kánonu.

Vance spletl dohromady některé reálné problémy, jako je nelegální migrace a velmi škodlivé pohnutky levicových nátlakových skupin s jejich agresivní progresivistickou agendou na jedné straně, s obranou evropských demokracií před ruskou subverzí, před vlastními zrádci a pomahači teroristického ruského režimu.

kde je chyba

Na jedné straně Vance dobře pojmenoval inklinace, které ve značné míře ovládly západní intelektuální a mediální mainstream. Jde o umlčování lidí, kteří vyznávají náboženské postoje a nesouhlasí kupříkladu se zabíjením nenarozených dětí, což by měl být zcela legitimní morální postoj. A na druhé straně se nepřímo zastal hlasatelů ruského narativu, který vyzdvihuje verbální násilí na sociálních sítích.

Kdybychom si byli schopni vzít z projevu J. D. Vance to, co je skutečnou chybou Evropy, nemusely by všude narůstat preference proruských stran. Ale nesmíme a nechceme si vzít z projevu J. D. Vance podprahové sdělení, že proruské strany mají dále kvést a ohrožovat naše státy. A hlavně: Žádné proruské pseudopatrioty nikdo neumlčuje. Máme v Evropě případy, že někdo byl zavřen za pálení koránu nebo modlitbu před klinikou, kde se provádí interrupce. A je to zcela skandální. Ale oslavovat Putina smí každý, jak se mu zachce. A to, že se nesmí vyzývat k vraždění Ukrajinců, to si hodláme zachovat, ať si o tom pan Vance myslí, co chce.

Byl to formálně brilantní projev a J. D. Vance má před sebou ještě slibnou kariéru. Už proto, že mnoha lidem došla trpělivost s agresívní ultralevicí. Jenže odpovědí na její letitou dominanci ve veřejném prostoru nesmí být agresivní ultrapravice a primitivismus. Byl to brilantní projev člověka, který ovšem působil, jako by Evropu viděl jenom z letadla.

Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s denníkom Forum24.