cornelis Drebbel se vyučil rytcem. Jeho mistr ho zasvětil do tajů alchymie a nádavkem mu dal za ženu svoji sestru. Rytectví ho živilo, ale víc ho zajímala věda a alchymie. Sestrojil vodní pumpu, nový typ komína a hodiny, které nebylo třeba natahovat. Alkmaar už mu byl malý.
Jakub I, král Anglie a Skotska, měl novoty rád. Drebbel přišel roku 1605 do Londýna a sestrojil perpetuum mobile, kruhovou skleněnou trubici naplněnou kapalinou. Výška hladiny v trubici se z neznámé příčiny měnila. Ta neznámá příčina byla teplota a král obdivoval teploměr.
Drebbela si nakonec všimli i lovci talentů Rudolfa II. a roku 1610 dostal pozvání k císařskému dvoru. Perpetuum mobile císaře okouzlilo, a tak Drebbel, místo šesti měsíců, strávil v Praze celé tři roky. A divíte se mu? Být tehdy v Praze, to bylo přece něco!
Poslední rok už ale v Praze rád nebyl. Když Rudolf II. roku 1612 zemřel, Drebbel se ocitl ve vězení, asi ve spojitosti s pádem všehoschopného komořího Kašpara Ruckého. Ve vězení ho po roce našel císař Matyáš a došlo mu, že někdo, jako je Drebbel, by se mu mohl hodit. Matyáš poslal ke králi Jakubovi posla, aby Drebbela uvolnil do jeho služeb. Drebbel poslal rychlejšího posla a poprosil krále, aby ho nepropouštěl. Král Jakub Drebbelovi vyhověl. Drebbel pak slíbil, že v Londýně jen dokončí nějakou práci a vrátí se. Co myslíte, vrátil se?
Drebbelův návrat do Londýna byl triumfální. Jednoho dne před královým zámkem v Greenwich zakotvila zvláštní loď, ze které vystoupil Drebbel. Na tom by nebylo nic divného, kdyby loď nepřiplula pod hladinou Temže, až z Westminsteru. Drebbel sestrojil pro krále ponorku!
Když Francouzský král Ludvík XIII. roku 1627 obléhal hugenoty v La Rochelle, rozhodla se jim Anglie pomoct a ponorky měly poprvé v historii ukázat svou sílu. Drebbel postavil několik ponorek, sestrojil torpéda, malé čluny naložené výbušninami a zápalné pumy. Nevyšlo to. Angličané neprorazili Francouzskou hráz a byli odražení. Podle admirality Drebbelovy vynálezy nefungovaly, podle Drebbela se námořníci neodvážili k Francouzům vůbec přiblížit. Anglie měla už také jiné problémy. Král Karel I. se oženil s katoličkou, nad Anglií se smrákalo.
Zklamaný Drebbel se musel nějak živit, a tak si otevřel pod starým Londýnským mostem pivnici. Vařil pivo a vozil hosty svou ponorkou, po hladině a pod hladinou Temže. Po adrenalinovém zážitku prý pivo vždy teklo proudem. Drebbel ale nezapomínal ani na alchymii. Příprava kamene mudrců je choulostivá věc, vyžaduje trpělivou práci, a hlavně stálou teplotu. Drebbel nechtěl sedět u pícky celé dny a noci a přikládat ručně. Vytáhl proto svoje slavné perpetuum mobile, ve skutečnosti teploměr. Když bylo v peci horko, hladina v teploměru stoupla, otevřela poklop a snížila teplotu. Když hladina klesla, poklop se zase uzavřel. Nevíme, jak to svědčilo alchymii, víme ale, že to svědčilo slepičím vejcím. Drebbel sestrojil první líheň na kuřata s regulovanou teplotou.
Dnes nese Drebbelovo jméno kráter na Měsíci. Schválně, zkuste se na ten kráter někdy podívat. Nezdá se vám, když si ho dobře prohlédnete, že má tak trochu vejčitý tvar?
je pracovníkom Akadémie vied Českej republiky.