johann Böttger se v Berlíně učil apatykářem a přičichnul i k alchymii. Od potulného alchymisty získal kámen mudrců, zřejmě pozlacovací roztok. Pochlubil se cizím peřím a před svědky „proměnil“ kousek olova ve zlato. Byl rok 1701, bylo mu devatenáct a osud se dal do pohybu.
Alchymisté se občas rádi pochlubili a vyrobili kousek zlata, ale vyrábět ho po kilech se jim moc nechtělo. I když jim někdo vybavil laboratoř, jak to udělal pruský král Friedrich I. Böttger taky najednou nechtěl, vzal do zaječích a zastavil se až v saském Wittenbergu.
Saský kurfiřt August II. měl ale taky laboratoř. Böttgera chytil, odvezl do Drážďan a pro jistotu ho zamkl. Tři roky vodil Böttger panovníka za nos. Augustovi nakonec došla trpělivost a dal ho k ruce rytíři von Tschirnhaus, který taky pracoval na výrobě zlata.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.